Junák – český skaut

Skauti v prokopském údolí v roce 1911, foto A. B. Svojsík.

Skautské organizace začaly v Česku vznikat brzy po prvních pokusech se skautskou činností. Spolek Junák – český skaut byl založen 15. června 1914 v Praze Antonínem Benjamínem Svojsíkem; prvním starostou se stal Čeněk Klika, na konci roku 1917 vystřídaný Josefem Rösslerem-Ořovským. Název Junák, odkazující na černohorské označení pro statného mládence, navrhl bohemista František Bílý. Do začátku první světové války se spolek rozšířil do zhruba desítky českých měst.[7]

Krátce po vyhlášení samostatnosti Československa na konci roku 1918 vytvořili členové spolku starosty Ořovského Skautskou poštu, která zabezpečovala spojení mezi orgány vznikajícího státu.[8]

7. června 1919 se Junák stal zakládajícím kolektivním členem Svazu junáků – skautů a skautek republiky československé, který měl ambici sjednotit různorodé skautské organizace, které po válce začaly vznikat. Tento záměr se v období první republiky nepodařil; paralelně vedle sebe existovalo mnoho srovnatelně velkých skautských organizací, některé z nich sdružené v konkurenční Federaci československého junáka.

Po mnichovské dohodě západních mocností na podzim roku 1938 byly zlikvidovány oddíly Svazu působící v obsazeném pohraničí a jejich majetek zabrán Hitlerjugend. Na území republiky do té doby působilo několik různých skautských organizací. Část z nich v reakci na zesilující nacionalistické a pravicové tendence svou činnost nejpozději na jaře roku 1939 výrazně utlumila nebo zcela ukončila. Skautské organizace inklinující spíše k pravicové části politického spektra (Junáci volnosti, Švehlovi junáci a Ústředí katolických skautů a dosavadní Svaz Junáků) založili k 22. lednu 1939 v prostředí Druhé republiky nový národní svaz „Junák – ústředí skautské výchovy“. V jeho čele nově nestál starosta, ale velitel – prvním byl zvolen legionář pplk. gšt. Václav Vlček. Náčelní byla zvolena Vlasta Koseová, náčelníkem Bohuslav Řehák. Významnou činovnickou osobností byl už tehdy Rudolf Plajner.

Po nacistické okupaci republiky na počátku roku 1939 se nový Junák pokoušel v nových politických podmínkách najít možnost přežití, což se neobešlo bez některých ideových kompromisů. Nakonec byl však stejně k 28. říjnu 1940 z nařízení K. H. Franka rozpuštěn jakožto protiokupační nepřátelská organizace. Majetek spolku byl konfiskován.[9]

Svou činnost obnovil v průběhu pražského povstání v květnu 1945; díky svému jménu získanému odbojovou činností mnoha jeho členů počet členů prudce vzrostl až na čtvrt milionu členů v roce 1946.

Na svém II. sněmu 10. září 1945 se Junák na nátlak KSČ stal kolektivním členem komunisty řízeného Svazu české mládeže s dílčí autonomií a vlastními stanovami jako Junák, ústředí skautské výchovy SČM. Náčelní byla zvolena Vlasta Koseová a náčelník Rudolf Plajner. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 bylo vedení Junáka převzato akčním výborem, který postupně zrušil jeho autonomii v rámci SČM a zlikvidoval jej ve prospěch Pionýrské organizace.

Druhá obnova Junáka proběhla v období pražského jara mezi lety 1968–1970. Již na začátku roku 1968 se začaly živelně obnovovat skautské oddíly napříč Českem, 29. března pak byl obnoven Junák. Rozvoj organizace však rychle zastavila srpnová okupace; III. sněm v listopadu 1968 tak byl nucen se přihlásit k výchově v socialistickém duchu, opět v rozporu s apolitičností skautingu. Starostou byl zvolen Antonín Sum, náčelní Vlasta Macková, náčelníkem Rudolf Plajner. V roce 1969 měl Junák 65 tisíc členů. Činnost oddílů Junáka pokračovala víceméně nerušeně až do roku 1970, ale řídící úrovně organizace postupně ovládli (skrze několik rozhodnutí v rozporu se stanovami) skauti-komunisté. Ústřední rada Junáka pak rozhodla o zrušení Junáka k 15. září 1970 ve prospěch jednotné Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže; řada oddílů do ní ovšem odmítla vstoupit.

Po sametové revoluci byla činnost Junáka obnovena 2. prosince 1989 na setkání v Městské knihovně v Praze, kterého se účastnilo přes dva tistíce lidí. V mnoha městech se opět živelně obnovila skautská střediska a oddíly. 6. ledna se sešla Ústřední rada Junáka i náčelnictva a společně anulují zrušení z roku 1970. V roce 1990 se k Junáku hlásilo přes 90 000 členů; některé oddíly vznikly nově, některé z původně turistických nebo pionýrských oddílů.[10] 19. května 1990 se koná obnovující IV. sněm, který volí starostkou Dagmar Burešovou, náčelní Vlastu Mackovou a náčelníkem Václava Břicháčka. V létě je Československý Junák znovu přijat do světových organizací WOSM a WAGGGS.

Mnozí činovníci obnoveného hnutí byli však zároveň bývalými členy KSČ nebo účastníky kontroverzního rozpuštění Junáka v roce 1970. Diskuze u tzv. kulatých stolů nedošly k uspokojivému řešení, převážně pro neochotu některých zúčastněných[10]; skupina činovníků kolem Karla Průchy a Jiřího Zachariáše proto založila Svaz skautů. Rozpuštění Junáka v roce 1970 zevnitř také působilo problémy při restitucích, které byly často zamítnuty s poukazem na neexistující právní kontinuitu.

Po rozpadu Československa zanikla federální organizace a český Junák tak musel znovu zažádat o členství v mezinárodních organizacích. Problémem při tom byla absence duchovního principu (povinnost k Bohu) ve skautském slibu, který tak byl přidáním odkazu na Nejvyšší Pravdu a Lásku uveden do dnešní podoby. Junák byl do WOSM a WAGGGS přijat v roce 1996.

V roce 1998 Junák spoluzakládá Českou radu dětí a mládeže s řadou dalších mládežnických organizací, včetně Pionýra, zejména za účelem reprezentace svých zájmů u státních orgánů.[10] Nesouhlas s tímto a několika dalšími kroky ústředí vede v roce 2000 k odštěpení několika oddílů a středisek od Junáka do nové organizace Skaut – český skauting ABS.

Dlouhé období, kdy nemohl skauting legálně existovat (celkem 43 ze 49 let mezi roky 1940 a 1989) se projevilo v určitém ustrnutí českého skautingu oproti světovému hnutí, a to jak metodicky (např. klasické táboření)[11], tak generačně – mnoho činovníků bylo důchodového věku, což vedlo k mnoha generačním sporům[10] a poklesu členské základny Junáka až na přibližně 40 tisíc v roce 2006.[12] Na sněmu v roce 2005 však byl přijat dokument Charta českého skautingu,[13] který dal podnět k inovaci skautského výchovného programu. Nový program více pracuje s genderově smíšenými oddíly, inovuje výchovné prostředky a přijímá do programu oddílu nové a atraktivní prvky. Spolu s tím byly na národním jamboree Klíč 2008 v Plzni zavedeny nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Snaží se tak oslovit nejmladší generaci, která preferuje jiné způsoby trávení volného času, než před 20 nebo 40 lety. Pokles členů se následně zastavil, v roce 2018 bylo registrováno v Junáku přes 60 tisíc členů.

Na XIV. sněmu v Litomyšli v roce 2014 se spolek rozhodl změnit svůj název (v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku) na sto let starý původní název Junák – český skaut, z. s.

V roce 2015 vzniká v Praze Skautský institut s cílem šířit myšlenky skautingu veřejnosti. Brzy se objevují jeho pobočky v dalších městech, mj. v Brně a Plzni. V roce 2017 vzniká iniciativa Svojsíkův sen, která si klade za cíl diskutovat o budoucnosti a také o tom, že by Česká republika mohla v budoucnu hostit světové skautské jamboree.

V roce 2020 byla organizace poznamenána světovou pandemií koronaviru (dvakrát bylo nutné pozastavit činnost – poprvé na jaře, podruhé na podzim). Počátkem října 2020 byla volba vedení organizace (Náčelnictva, Ústřední revizní komise a Rozhodčí a smírčí rada) provedena prostřednictvím on-line voleb.[14]

Jednou za dva roky stráví vždy tisícovka skautů a skautek starších 15 let několik dní na celorepublikovém setkání Obrok. Potkávají se, diskutují s odborníky, navazují kontakty, realizují workshopy i službu pro místní komunitu lidí. Večery pak vyplní zábavou na koncertech nebo posezením v na krátkou dobu postavených čajovnách nebo kavárnách. První ročník akce se konal v květnu roku 2000, od roku 2003 se pak Obrok koná každé dva roky.

Navigamus[26] je celostátní setkání vodních skautů, které se koná od roku 1994 každé tři roky. Název akce „Navigamus“ pochází z latiny a v překladu znamená „my plujeme“. Námětem je vždy významná historická námořní událost, kterou mohou skauti zažít díky týmovým a skupinovým hrám, outdoorovým aktivitám a závodům. Posláním akce je setkávání se, navázání nových kontaktů a přátelství s dalšími skauty z Česka i zahraničí. Zároveň akce presentuje veřejnosti nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež, umožní jim přímou účast na nich a vodní skauting je veřejnosti představen jako mezinárodní hnutí s výchovným posláním. Akce se koná u velkých vodních ploch umožňujících společné programy pro více než tisíc účastníků a stovky lodí.

První národní jamboree se uskutečnilo počátkem dvacátých let 20. století – v roce 1922 – pod názvem Národní skautské slavnosti v Praze. Přijelo téměř 15 tisíc mladých skautů z celého Československa i Podkarpatské Rusi. Další oficiální národní jamboree se uskutečnilo až o více než 80 let pozděj. V roce 2008 přijelo 2 300 dětí skautského věku na své jamboree pod názvem Klíč 2008 do Plzně. Další národní jamboree se podle plánu uskuteční v roce 2023.[27][28]

Mezinárodní rozměr se ve skautingu vnímá jako důležitý prvek. Čeští skauti tradičně vysílají silné kontingenty na světové jamboree – největší setkání skautů na světě, které se koná jednou za čtyři roky. Poslední jamboree se konalo v roce 2019 v USA a zúčastnilo se ho téměř 500 českých skautů a skautek. Čeští skauti se také pravidelně účastní středoevropských jamboree, to se v Česku v novodobé historii konalo už třikrát – v roce 1997 v Praze, v roce 2006 v Mariánském údolí v Brně a v roce 2014 v Doksech nedaleko Máchova jezera. Kromě středoevropského jamboree se v Česku už třikrát také konal Intercamp, naposledy v roce 2016 v pevnosti Josefov v Jaroměři. Čeští skauti a skautky starších patnácti let hojně vyráží také na světový moot a Roverway.

Junák je dlouholetým spojencem sbírky Pomozte dětem, ve spolupráci s Nadací pro transplantace kostní dřeně pořádá též sbírkovou akci Společně proti leukémii.[29] Spolu se společností Člověk v tísni pořádá akci Postavme školu v Africe.[30] Během šesti ročníků sbírky již bylo z vybraných prostředků postaveno v Etiopii devět škol, pro více než 2000 dětí. Posledních několik let se skauti zapojují do akce Skautský dobrý skutek.

Betlémské světlo se stalo novodobým symbolem Vánoc.[31] Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají delegacím z celé Evropy; pro Česko jej přebírají brněnští skauti, následně jej v sobotu před 4. nedělí adventní skauti rozvážejí po celé zemi. Nechávají jej pak zdarma k dispozici v kostelích, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách na stovkách míst po celé republice, jako symbol původního významu Vánoc.[31]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junák na anglické Wikipedii.

• BAUER, Zdeněk a kol. Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát. Praha: NZB, 2018. 412 s. ISBN 978-80-906755-6-8.
• BAUER, Zdeněk. Jak se pozná „správný kluk“? Jaroslav Foglar, František Smrček a Richard Fuchs v redakci chlapeckého protektorátního časopisu.. Paměť a dějiny. Roč. 2020, čís. 1, s. 20–46. Dostupné online.
• Experimentální skautská stezka : manuál pro vedoucí. metodická skupina NJ pro výchovný program. 1. vyd. Praha : Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2006. 64 s. ISBN 80-86825-20-5.
• KOL. Almanach k 90. výročí založení skautingu v Písku a 20. výročí jeho obnovení po roce 1989. Písek: skautská střediska Šipka, Oheň života, Stínadla a Gáhál, 2010. 96 s.
• LEŠANOVSKÝ, Karel. Se štítem a na štítě: Nezradili skautský slib. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 279 s. s. ISBN 80-238-5630-8.
• Plajner, Rudolf, 1901-1987. Zavátou junáckou stezkou : výběr z díla. Rudolf Plajner ; Redaktor Václav Nosek ; editor Markéta Havlová. Vyd. 1. Praha : Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2001. 215 s. ISBN 80-86109-63-1.
• STEINIGER, Bohumil. Tělocvičné spolky a skauting v období Rakouska-Uherska. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34–39. ISSN 1210-6097.
• TICHÁK, M. (1994) Po stopách skautů na Olomoucku. 1919-1994. 75 let olomouckého skautingu. – Okresní rada Junáka, Olomouc. ISBN 80-85973-46-4.
• ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil; DOSTÁL, Václav. Skautské století: dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. Příprava vydání Šantora Roman. 1. vyd. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum; Mladá fronta, 2012. 253 s. ISBN 978-80-86825-72-4, ISBN 978-80-204-2622-2. (čeština)

• Skauting
• Český skauting
• Kontroverze a konflikty skautingu
• Antonín Benjamín Svojsík
• World Scout Jamboree
• World Scout Moot
• Obrok

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Junák – český skaut na Wikimedia Commons
• Téma Junák ve Wikicitátech)
• Slovníkové heslo Junák ve Wikislovníku)
• Oficiální stránky
• Stanovy Junáka – českého skauta (Základní vnitřní předpisy organizace)
• Junák – český skaut (Facebook)
• Junák – český skaut (web)