Julius Sylvester

Vychodil národní školu a gymnázium. Absolvoval práva na Vídeňské univerzitě. Působil jako dvorní a soudní advokát v Salzburgu. Angažoval se politice jako člen německých politických stran.[1]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za kurii městskou a obchodních a živnostenských komor, obvod Salzburg. Za týž obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1901. Uspěl rovněž ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, kdy byl zvolen za obvod Salcbursko 1. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, do kterého se sloučily německé konzervativně-liberální a nacionální politické proudy. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. V průběhu XXI. zasedání Říšské rady (v letech 1911–1914) byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako dvorní a soudní advokát a předseda sněmovny.[3]

V letech 1918–1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), nyní za Německou nacionální stranu (DnP).[1]