Juan O'Gorman

Jeho otec byl Ir, matka Mexičanka. Otec byl malíř, takže ho brzy přivedl k zájmu o malování i architekturu. Jeho dědeček byl prvním britským konzulem v Mexiku.[1] Juan vystudoval architekturu na Národní autonomní univerzitě, absolvoval roku 1927.[2] Zpočátku tvořil ve funkcionalistickém stylu, silně ovlivněn Le Corbusierem. Jeho stavby z konce 20. let jsou označovány za první funkcionalistické domy v Latinské Americe. Prvním byl dům pro jeho otce Cecila O'Gormana v luxusní čtvrti Mexika San Ángel[3], který se zalíbil malíři Diego Riverovi, a tak O'Gormana požádal o návrh na dům pro sebe a svou ženu Fridu Kahlo. Ten je dnes nejznámější O'Gormanovou stavbou. V roce 1932 se Juan stal vedoucím odboru na ministerstvu školství, jeho tým proslul především stavbou třicítky škol ve funkcionalistickém stylu. Na konci 30. let se od architektury odvrátil a začal se intenzivně věnovat malířství, z části, dle Riverova vzoru, muralistickému. Oblíbil si mozaiky, známá je zejména ta z fasády knihovny Národní autonomní univerzity nazvaná Historia de Michoacán (1941-42), s motivy z mexických dějin. Jiná, ta z letiště v hlavním městě, byla krátce po vytvoření odstraněna, pro své antiklerikální motivy, v nichž se obráželo O'Gormanovo silně levicové zaměření. V 50. letech se k architektuře vrátil, ale změnil styl, začal propagovat organickou architekturu, kterou uplatnil především při stavbě vlastního domu, který byl ale v roce 1969 zbourán. V roce 1982 spáchal sebevraždu.[1]

• 
  Dům pro Riveru a Kahlo
• 
  Mozaika na stěně Knihovny Národní autonomní univerzity
• 
  Nástěnná malba z 50. let v Taxco
• 
  Nástěnná malba v Biblioteca Gertrudis Bocanegra v Pátzcuaro

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan O'Gorman na Wikimedia Commons