Jovan Cvijić

Vystudoval geografii na univerzitě v Bělehradě (tehdy Velika skola), kde absolvoval roku 1889. Poté studoval ještě geologii na Vídeňské univerzitě, zde získal titul roku 1893. Poté se vrátil do Bělehradu, kde byl na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity jmenován profesorem. Později se stal rektorem školy (1906–1907, znovu 1919–1920), pod jeho vedením vzniklo pět nových fakult - lékařská, zemědělská a teologická v Bělehradě, plus filozofické fakulty ve Skopje a v Subotici. Jeho žák Jovan Erdeljanović se stal prvním profesorem na nově vzniklé katedře etnografie. Roku 1910 Cvijić založil Srbskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Tuto pozici držel až do smrti. V roce 1921 byl zvolen prezidentem Srbské královské akademie věd a umění a zůstal jím rovněž až do své smrti.

Již jeho vídeňská diplomová práce Das Karstphanomen, věnovaná krasovým jevům, byla přelomovou a dočkala se mnoha vydání a překladů. Jako první určil ledovcový původ 102 jezer v pohoří Stara planina, čímž výrazně posunul představy o průběhu doby ledové v Evropě.

Když přesunul svůj zájem na lidi, vyslovil některé revoluční myšlenky - například, že člověk je ekologicky senzitivní bytostí a jeho životní prostředí ovlivňuje jeho psychiku (na základě této teze vytvořil i typologii balkánských národů, často kritizovanou). Zavedl též pojem "metastázové hnutí", aby popsal pomalé změny v lidských společnostech. Folkloristická a etnografická data, která sesbíral na Balkáně, byla často vůbec první vědecky získaná data z této oblasti.

Jeho studie mj. sehrály velkou roli při určování státních hranic Jugoslávie po první světové válce, když byl vyslán srbskou vládou na Pařížskou mírovou konferenci (spolu s Mihajlo Pupinem). Za kontroverzní bývá považována jeho podpora ideji Velkého Srbska.

Cvijić získal roku 1918 medaili Univerzity Karlovy a byl zde též jmenován čestným doktorem. Byl rovněž členem české akademie věd.

• Ka poznavanju krša istočne Srbije, 1889.
• Prekonoška pećina, 1891.
• Geografska ispitivanja u oblasti Kučaja, 1893.
• Das Karstphänomen, Geographiche Abhandlungen, Wien, 1893.
• Karst, geografska monografija, Belgrade 1895.
• Pećine i podzemna hidrografija u istočnoj Srbiji, 1895.
• Izvori, tresave i vodopadi u istočnoj Srbiji, 1896.
• Tragovi starih glečera na Rili, 1897.
• Glacijalne i morfološke studije o planinama Bosne, Hercegovine i Crne Gore, 1899.
• Karsna polja zapadne Bosne i Hercegovine, 1900.
• Struktura i podela planina Balkanskog poluostrva, 1902.
• Antropogeografski problemi Balkanskog poluostrva, 1902.
• Novi rezultati o glacijalnoj eposi Balkanskog poluostrva, 1903.
• Balkanska, alpijska i karpatska glacijacija, 1903.
• Die Tektonik der Balkanhalbinsel mit besonderer Berückichtigung der neueren Fortschritte in der Kenntnis der Geologie von *Bulgarien, Serbien und Mazedonien, 1904.
• Nekolika posmatranja o etnografiji makedonskih Slovena, 1906.
• Osnove za geografiju i geologiju Makedonije i Stare Srbije I.-III., 1911.
• Grundlinien der Geographie und Geologie von Mazedonien und Alt-Serbien. Nebst Beobachtungen in Thrazien, Thessalien, Epirus und *Nordalbanien, 1908.
• Jezerska plastika Šumadije, 1909.
• L'anexion de la Bosnie et la question Serbe, 1909.
• Dinarski Srbi, 1912.
• Izlazak Srbije na Jadransko More, 1912.
• Raspored Balkanskih naroda, 1913.
• Ledeno doba u Prokletijama i okolnim planinama, 1913.
• Jedinstvo i psihički tipovi dinarskih južnih Slavena, 1914.
• Mouvements metanastasiques dans la Peninsule Balkanique, La Monde Slave, 1917.
• Hydrographie souterraine et évolution morphologique du Karst, 1918.
• La Peninsule Balkanique, Geographie Humaine, 1918.
• Etnogeografske karte jugoslovenskih zemalja, 1918.
• Severna granica južnih Slavena (La frontiere septentrionale des Jugoslaves), 1919.
• Đerdapske terase, 1922.
• Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje, 1922.
• Metanastazička kretanja, njihov uzrok i posledice, 1922.
• Geomorfologija I-II, 1924-1926.
• Karst i čovek, 1925.
• Karst i srpske narodne pripovetke, 1925.
• Seobe i etnički procesi u našem narodu, 1927.
• Balkansko poluostrvo i južnoslavenske zemlje, 1931.