Jotvingové

Jotvingové,[1] Jatvingové,[2] Jatvěgové,[3] Súduvé[4] či Jačvingové nebo Jatvězi[5] (litevsky Jotvingiai, Sūduviai; lotyšsky Jātvingi; polsky Jaćwingowie, bělorusky Яцвягі, německy Sudauer) byl baltský kmen, který měl ve 13. století blízké vazby s Litevci a Prusy.

Jotvingie (Sudúva a Dainava)
Sūdawa
Dainava
7. století–1442  →
 →
 →
 →
geografie

Baltské kmeny okolo roku 1200
Nenurodyta
Skomandburk (okolo 1260–1281)
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Baltové
 následující:
Polské království (1385–1569)
Stát Řádu německých rytířů
Volyňské knížectví
Litevské velkoknížectví

Příslušníci tohoto národa mluvili jotvingštinou (někdy také súduvština), mrtvým západobaltským jazykem z indoevropské jazykové rodiny, který měl velmi blízko k pruštině. Poslední záznamy o kmeni Jotvingů pochází z 19. století,[6] kdy byl tento kmen podmaněn a částečně vyhlazen Germány a užívání jejich jazyka bylo zakázáno.

Geografie

Národ Jotvingů žil v oblastech „Suvalkija“ (nebo Súduva) a Dzūkija (či Dainava), které leží jihozápadně od horního Němenu. Dnes tato oblast odpovídá většině území Podleského vojvodství v Polsku a částem Litvy a Hrodenské oblasti v Bělorusku.

Reference
  1. http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=AVS500044&skr=2012&fak=11210&stev_print=on
  2. http://lotyssko.unas.cz/clk/informace_o_lotyssku/historie.htm
  3. KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2011. 452 s. ISBN 978-80-246-1842-5. Kapitola Jagellonský stát (1386-1572), s. 67. (česky)
  4. http://uves.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/69/2016/08/baltske_jazyky.pdf
  5. http://www.vylustim.cz/?hledat=Jatvingov%E9
  6. Sabaliauskas, A., Mes Baltai / We, the Balts (1995), Vilnius, Lithuania: Science and Encyclopedia Publishers, p 80
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.