Jestřebí (Rájec-Jestřebí)

Jestřebí je část města Rájec-Jestřebí v okrese Blansko. Nachází se na západě Rájce-Jestřebí. Prochází zde silnice II/377. Je zde evidováno 310 adres.[2] Trvale zde žije 918 obyvatel.[3]

Jestřebí
Lokalita
Charakterčást města
ObecRájec-Jestřebí
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°24′39″ s. š., 16°37′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel917 (2011)[1]
Katastrální územíJestřebí (3,32 km²)
PSČ679 02
Počet domů292 (2011)[1]
Jestřebí
Další údaje
Kód části obce138894
Kód k. ú.738891
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřebí je také název katastrálního území o rozloze 3,32 km2.[4]

Historie Jestřebí

Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. V písemných záznamech se Jestřebí objevuje poprvé v roce 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým černohorským panstvím rodu Lichtenštejnů.

Po roce 1643 vtrhla do kraje švédská vojska. Mezi obyvatelstvem se šířily hlad a mor. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny z Auerspergů, načež v roce 1796 přišlo i s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernů. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. V období 1842–1848 přešel majetek na rod Turkheimů.

Historické budovy

Železniční stanice Rájec-Jestřebí se nachází na trati Brno – Česká Třebová ve městě Rájec-Jestřebí. Při zahájení dopravy na trati Brno – Česká Třebová v roce 1849 stála na místě současné stanice dřevěná budova a skladiště. Obě stavby byly později nahrazeny stavbami kamennými. Přestože stanice ležela v katastru obce Jestřebí, nesla až do roku 1920 pojmenování Rájec. Poté až do roku 1924 název Rájec na Moravě a do roku 1926 Rájec nad Svitavou. Svůj dešní název Rájec-Jestřebí obdržela stanice v roce 1926. Na budově je od roku 1946 pamětní deska, připomínající zaměstnance státních drah Františka Nečase, který byl v roce 1944 popraven ve Vratislavi.

V roce 2003 byla stará nádražní budova odstraněna a postavena nová. Je zde také rušná křižovatka turistických cest (Černá Hora-Petrovice-Sloup), neboť v těsné blízkosti leží autobusové nádraží.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.