Josef Karel z Auerspergu

Pocházel ze starší hraběcí linie šlechtického rodu Auerspergů původem z Kraňska, která se v 15. století rozdělila na dvě větve.

Po studiích práv na pražské univerzitě se v roce 1790 věnoval studiu českého zemského práva a vstoupil do státních služeb. Roku 1792 se stal mimořádným zemským radou v Čechách a poté odešel v roce 1796 jako zemský rada do Krakova. V letech 1798–1800 byl ustanoven apelačním radou západní Haliče a roku 1800 byl přeložen zpět do Prahy.

7. dubna 1804 byl jmenován dvorním radou Nejvyššího zemského soudu v Praze a v roce 1805 se stal nejvyšším zemským sudím a zemským soudním prezidentem Českého království.

V roce 1813 byl přeložen z Prahy do Brna za pokus o obnovu činnosti lóže svobodných zednářů. V Brně byl prezidentem moravskoslezského apelačního soudu v Brně, od roku 1814 jako nejvyšší zemský komoří markrabství Moravského. 7. března 1816 jako kancléř Moravské hospodářské společnosti spolu s jejím ředitelem hrabětem Hugem Františkem ze Salmu a Josefem Hormayerem předal zemskému gubernátorovi hraběti Antonínu Bedřichovi Mitrovskému prosazoval založení Františkova, dnešního Moravského zemského muzea.

Za svého života se stal členem mnoha vědeckých spolků v Českém království, Rakousku i v zahraničí a autorem několika důležitých právních a právněhistorických spisů.[1]

V roce 1815 nebo 1816 se vzdal všech veřejných úřadů a odstěhoval se na panství svého syna Jáchyma do Hartenberku (dnes Hřebeny u Sokolova) na Chebsku, kde se věnoval soukromému studiu. Zde mj. navázal přátelství s básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe, který jej tam často navštěvovala v roce 1819 u Auerspergů na Hartenberku oslavil své 70. narozeniny.

V roce 1828 se Josef Karel sice ještě na krátkou dobu vrátil do úřadu moravského nejvyššího zemského komořího v Brně, avšak nedlouho nato zde zemřel. Byl pochován na brněnském městském hřbitově.[2]

Josef Kajetán z Auerspergu byl autorem řady spisů, např.:

• Anleitung zur gerichtlichen und ausseregerichtlichen Behandlung der Fideicommisse in den k.k. Staaten (Úvod k soudnímu a mimosoudnímu projednávání fideikomisí v c.k. státech). Praha 1794
• Geschichte des königlichen böhmischen Appelationsgerichtes (Dějiny královského českého apelačního soudu). Praha 1805
• překlad Balbínova spisu Liber curialis o soudních dvorech v Českém království (3 svazky, Praha a Brno 1810–1815) [3]

• Josef Auersperg. Jan Břečka-Iva Kvapilová, Portréty zakladatelů Moravského zemského muzea, I. část. In: Acta musei Moravie, Scientiae sociales LXXX, 1/2, Brno 1995, s. 245, obr. 1.
• Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 135