Josef Florian Vogl

Pocházel ze severních Čech, ale pobýval a působil v Krušnohoří. Od roku 1868 až do své smrti žil v Horní Blatné.[3]

Profesí byl geologem. V letech 1850–1857 působil v jáchymovských dolech, západním důlním oddělení na cechu sv. Eliáše coby druhý horní přísežný, pak od roku 1857 pracoval na pozici c. k. hormistra v Horním Slavkově, kde setrval do roku 1868, kdy byly slavkovské doly uzavřeny. Následně opustil hornictví a působil coby obchodník s realitami v Horní Blatné. V období let 1877–1893 byl starostou Horní Blatné.[3] V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1883 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Jáchymov – Blatná) do Českého zemského sněmu.[4] V lednu 1887 byl prohlášen za vystouplého.[5] Šlo o projev politiky pasivní rezistence, kdy němečtí poslanci na protest proti nevyslyšení německých národnostních a jazykových požadavků zahájili faktický bojkot sněmu. V doplňovacích volbách v září 1887 zde místo něj byl zvolen Josef Patzak.[6]

Je autorem ve své době nejvýznamnější publikace o geologii jáchymovských dolů Gangverhaltnisse und Mineralreichthum Joachimsthals, která vyšla roku 1856. Publikoval množství dalších odborných statí. Je po něm pojmenován vzácný uranový minerál voglit.[3]