Josef Czibulka
Josef Czibulka, též Josef Cibulka (13. října 1793 Boskovice[1][2] – 16. listopadu 1868[1][3] Brno[3]), byl rakouský soudce a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.
Josef Czibulka | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Ve funkci: 1861 – 1866 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana |
Narození | 13. října 1793 Boskovice Habsburská monarchie |
Úmrtí | 16. listopadu 1868 Brno Rakousko-Uhersko |
Profese | soudce |
Ocenění | Řád železné koruny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Pocházel z Boskovic. Působil nejprve jako úředník na magistrátu v Olomouci, později coby syndikus v Lipníku nad Bečvou. Byl též soudním úředníkem na panství ve Valašském Meziříčí, radou magistrátu v Brně a tamního krajského trestního soudu. Pak pracoval na různých postech na úrovni krajských soudů. Roku 1850 byl jmenován radou Vrchního zemského soudu v Brně. Je autorem několika publikací o dějinách moravských měst. Byl mu udělen Řád železné koruny III. třídy. S manželkou Annou měli dceru Josefu a Annu.[1]
Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Boskovice.[4] Na sněmu požíval značného vlivu. V srpnu 1848 byl zvolen náměstkem sněmu (poté, co funkci nepřijal Egbert Belcredi). Vyjadřoval se i ke státoprávním otázkám. Odmítal české státní právo, pokud by mělo znamenat narušení moravské svébytnosti. Prohlásil, že Morava nikdy nebyla závislá na Čechách, ale vždy samosprávnou a pouze dynasticky s Čechami spojenou zemí. Podporoval jazykovou rovnoprávnost. Brünner Zeitung měly podle něj vycházet v obou zemských jazycích. Nepodpořil zrušení šlechtických titulů, pouze vyzval ke zrušení šlechtických výsad. Na sněmu rovněž navrhl, aby byl císař Ferdinand I. nazýván v oficiálních sněmovních dokumentech Ferdinandem Dobrotivým.[1]
Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii městskou, obvod Boskovice, Jevíčko, Konice, Tišnov. Rezignoval roku 1866.[5] Byl členem sedmého sněmovního oddělení pro kontrolu volebních listin. Nevyvíjel větší aktivitu. Patřil mezi nejstarší poslance. Opětovně odmítal státoprávní spojení Čech a Moravy a zastával myšlenku jazykové rovnosti. Na sněm usedl za německé liberály.[1] Šlo o tzv. Ústavní stranu, která byla liberálně, centralisticky a provídeňsky orientovaná. V tomto smyslu se přihlásil k prohlášení z dubna 1861, ve kterém je požadován jednotný rakouský stát.[6]
Odkazy
Poznámky
- Četné dobové nekrology uvádějí chybně, že dotyčný zemřel ve věku 86 let.
Reference
- PUNA, Michal: Zemští poslanci zvolení na Moravě r. 1848 a 1861, K otázce formování politické kultury a její kontinuity [online]. muni.cz [cit. 2016-06-05]. Dostupné online. (česky)
- Kniha narozených Boskovice 1751–1798, f. 112.
- Sterbefälle. Wiener Zeitung. Listopad 1868, čís. 274, s. 4. Dostupné online.
- DVOŔÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. (česky)
- MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- Morawské Nowiny, 16. 4. 1861, s. 2.