José Bové

José Bové (* 11. června 1953, Talence) je francouzský politik, zemědělec, odborář, alterglobalizační aktivista, mluvčí zemědělské mezinárodní organizace Via Campesina.

José Bové
José Bové (2013)
Stranická příslušnost
ČlenstvíEvropská strana zelených

Narození11. června 1953 (68 let)
Talence
ChoťAlice Monier
DětiMarie Bové
Alma materGroupe scolaire Saint-Charles d'Athis-Mons
Univerzita Bordeaux Montaigne
Profesezemědělec, politik, odborář a ochránce životního prostředí
Náboženstvíkřesťanství
Webová stránkawww.jose-bove.eu
CommonsJosé Bové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
José Bové 

Biografie

Již od mládí se angažoval na radikální levici, během studií se sblížil s anarchistickým a pacifistickým hnutím, po škole odmítl narukovat na vojnu a odjel z Francie. V roce 1976 se zapojil do hnutí bojujícího proti zřízení vojenské základny v zemědělské oblasti Larzac. Během blokád se sblížil s protestujícími zemědělci a rozhodl se stát rovněž farmářem, začal chovat ovce a vyrábět známý sýr Roquefort. V roce 1987 založil Confédération Paysanne, zemědělské odborové hnutí, které bojuje především za ekologické zemědělství a proti geneticky modifikovaným potravinám. Je rovněž člen anarchistické Alternative libertaire, podílel se též na některých akcích Greenpeace, byl například na palubě Rainbow Warrior při protestu Greenpeace proti atomovým zkouškám v Tichém oceánu v roce 1995. Pod palbu kritiky se jeho Confédération Paysanne dostala především v roce 1999, kdy zorganizovala protest, během nějž byla zdevastována pobočka fast foodu McDonald's v Millau, v rámci kritiky užívání hormonů při produkci masa touto společností a omezení dovozu Roquefortu do USA. Bové jako organizátor násilného protestu následně strávil 44 dní ve vězení.

Poté se připojil k anti-globalizačnímu hnutí, účastnil se například protestů proti WTO v Seattlu v roce 1999. V roce 2002 se zapojil do propalestinského hnutí, v rámci čehož sáhl k asi nejvíce kritizovaným svým slovům, když obvinil izraelskou tajnou službu Mossad, že organizovala útoky na synagogy ve Francii. Roku 2005 vedl kampaň proti Smlouvě o Ústavě pro Evropu. V roce 2007 neúspěšně kandidoval na francouzského prezidenta, v roce 2009 byl zvolen do Evropského parlamentu za Europe Écologie Daniela Cohn-Bendita. Bude znovu kandidovat ve volbách v roce 2014, v zelených primárkách se uchází o pozici jednoho ze dvou volebních lídrů strany.

Bibliografie

  • Nous, Paysans (2000)
  • Le Monde n'est pas une marchandise; des paysans contre la malbouffe (2001)
  • Rural - Chronique d'une collision politique (2001)
  • Retour de Palestine (2002)
  • Paysan du Monde (2002)
  • La Confédération paysanne (2003)
  • Pour la désobéissance civique (2004)

Fotogalerie

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.