Jordan Henderson

Na začátku září v roce 2018 podepsal s Liverpoolem smlouvu.[3] V listopadu si zahrál utkání proti Watfordu, ve kterém Liverpool zvítězil 3:0. Sám Henderson byl v 82. minutě po druhé žluté kartě vyloučen, poté co fauloval Étienna Capoueho. Kvůli distancu tak přišel o následující Merseyside derby proti Evertonu.[4] Proti Southamptonu 4. dubna 2019 se jedním gólem podílel na zvratu utkání a společně s Mohamedem Salahem otočili výsledek z 0:1 na vítězných 3:1. Hendersonovi se podařilo ovlivnit utkání navzdory tomu, že jej trenér Klopp nenominoval do základní sestavy a nasadil jej až v průběhu.[5] Proti Barceloně 1. května v úvodním utkání semifinále Ligy mistrů byl Henderson mezi náhradníky.[6] Po 25 minutách byl ovšem poslán na hřiště poté, co se zranil středopolař Naby Keïta. Nedokázal však zabránit porážce 0:3.[7] Následující týden se domácí Liverpool postavil Barceloně s Hendersonem v základní sestavě. Přestože v první půli potřeboval ošetření kolene, utkání dohrál a pomohl dohnat manko z prvního střetu. Střelou na soupeřovu branku donutil brankáře ter Stegena zakročit, ten však balón pouze odrazil před Divocka Origiho, který otevřel skóre.[8] Liverpool dopravil do sítě Barcelony další tři góly a po výhře 4:0 postoupil do celoanglického finále proti Tottenhamu.[9] Do finále odehraném 1. června 2019 v Madridu vedl tým jako kapitán. Liverpool porazil Tottenham 2:0 zásluhou Mohameda Salaha a Divocka Origiho a vybojoval šestou trofej v této soutěži v klubové historii.[10]

Během srpna 2019 začala Liverpoolu nová sezóna, jež tým odstartoval prohrou v anglickém superpoháru Community Shield s konkurenčním Manchesterem City v penaltovém rozstřelu 5:6 po remíze 1:1 v základní hrací době. Henderson odehrál asi 80 minut, poté jej nahradil Adam Lallana.[11] Dále v srpnu odehrál plných 120 minut superpoháru UEFA proti Chelsea, tento zápas se také prodlužoval a opět došlo na penalty.[12] Liverpool tentokráte na penalty uspěl v poměru 5:4 i díky svému brankáři Adriánovi.[13] Liverpool odstartoval hon za titulem řadou výher, ne vždy u toho byl Henderson jako hráč základní sestavy. Trenér Jürgen Klopp měl do středu pole řadu možností čítající mimo jiné jména jako Naby Keïta, Alex Oxlade-Chamberlain, James Milner, Fabinho nebo Georginio Wijnaldum.[14] V říjnu nastoupil Henderson v základní sestavě do utkání 10. ligového kola proti Spurs a jedním gólem pomohl k domácí výhře 2:1 nad londýnským týmem. Na Anfieldu, domácím stadionu, se trefil poprvé od prosince 2015.[14] V průběhu prosince Henderson se spoluhráči odcestoval do Kataru, kde tým jakožto kapitán dovedl k trimfu na Mistrovství světa klubů. Po finálové výhře 1:0 nad brazilským Flamengem pozvedl nad hlavu další trofej a přispěl k dalšímu historickému úspěchu – Liverpool se stal prvním anglickým klubem, který v jednom roce triumfoval v Lize mistrů, Superpoháru UEFA a na MS klubů.[15]

V lednu 2020 byl fotbalovými příznivci vůbec prvně zvolen anglickým hráčem roku. Předběhl tak své reprezentační spoluhráče Harryho Kanea a Raheema Sterlinga.[16] Rostoucí forma se ukázala v lednovém utkání proti rivalovi Manchesteru United, který na Anfieldu padl po porážce 0:2.[17] Patřil mezi nejlepší hráče Liverpoolu spolu s Georginiem Wijnaldumem.[18] O čtyři dny později přišel tým o sérii sedmi výher bez obdrženého gólu, o sérii 14 vyhraných utkání však nepřišel a porazil Wolverhampton Wanderers 2:1. Byl to Jordan Henderson, kdo otevřel skóre přesnou hlavičkou a později přidal asistenci na vítězný gól Roberta Firmina.[19] Southampton si 1. února odvezl z Liverpoolu porážku 0:4. Druhý gól zaznamenal Henderson a ten třetí připravil pro Mohameda Salaha, stal se tak mužem utkání podle BBC.[20] Po přestávce způsobené pandemií covidu-19 se Premier League opět rozjela. Po 31. kole si tým připsal další tři body proti Crystal Palace a protože konkurenční Manchester City zaváhal, mohl Liverpool oslavit první mistrovský titul od roku 1990. Další kolo právě na půdě City oslavy „zhořkly“ po porážce 0:4.[21] Liverpool si 8. července připsal vítězství 3:1 proti Brightonu, druhý gól po přesně umístěné střele zaznamenal právě Henderson. V závěru utkání ale musel střídat kvůli zranění.[22] V průběhu července byl v novinářské anketě zvolen nejlepším fotbalistou podle FWA (Football Writers’ Association).[23]

Henderson reprezentoval Anglii v mládežnických výběrech od kategorie U19. Zúčastnil se Mistrovství Evropy hráčů do 21 let 2011 v Dánsku, kde Anglie obsadila se dvěma body nepostupovou třetí příčku základní skupiny B za Španělskem a Českou republikou.
Hrál i na Mistrovství Evropy U21 2013 v Izraeli [24], kde mladí Angličané skončili bez bodu na posledním čtvrtém místě základní skupiny A.

V A-mužstvu Anglie debutoval 17. 11. 2010 v přátelském zápase v Londýně proti týmu Francie (porážka 1:2).[25]

Zúčastnil se EURA 2012 v Polsku a na Ukrajině, kde byla Anglie vyřazena ve čtvrtfinále pozdějším vicemistrem Itálií.[26]
Byl členem anglického kádru na Mistrovství světa 2014 v Brazílii[27], kde Angličané vypadli již v základní skupině D, obsadili s jedním bodem poslední čtvrtou příčku.
Pod vedením trenéra Roye Hodgsona se zúčastnil i EURA 2016 ve Francii, kam se Anglie suverénně probojovala bez ztráty bodu z kvalifikační skupiny E.[28]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jordan Henderson na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu^{[nedostupný zdroj]}, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)