Jonathan Eybeschütz

Eybeschützův otec Nosson Nota rabínem v Ivančicích.[1] Jonathan Eybeschütz se narodil v Krakově, jeho přijaté příjmení je však odvozeno od německého názvu Ivančic na Moravě (Eibenschütz nebo Eibenschitz). Po otcově smrti studoval u Meira Eisenstadta v Prostějově a poté pobýval v Holešově. Již v dětství se u něj projevilo velké nadání ke studiu talmudu. Poté krátce žil a studoval ve Vídni. Oženil se s Elkele Spira, dcerou rabína Izáka Spiry, a po svatbě spolu žili dva roky v severoněmeckém hansovním městě Hamburku.

V roce 1698 započal svoji rabínskou dráhu v Boleslavi (dnes v Polsku), odkud po třech letech odešel roku 1700 do Prahy, kde úspěšně kázal a vedl ješivu. Dostal povolení k tisku talmudu, avšak vynechal v něm všechny pasáže, které byly v rozporu s křesťanskými principy. Někteří historikové tvrdí, že tak učinil bez konzultace s pražskými rabíny, kteří pak odvolali Eybeschützovu licenci k tisku talmudu. V roce 1724 byl poprvé podezříván ze sabatianismu. Dokonce i poté, co veřejně odsoudil sabatiánské hnutí, toto podezření nezmizelo. Proto byl roku 1736 jmenován pouze dajanem (členem soudního dvora) a ne vrchním pražským rabínem. V roce 1741 se stal rabínem v Metách a od roku 1750 rabínem třech komunit (Altona, Hamburk a Wandsbek).

Byl uznávaným géniem nejméně ve třech oblastech židovské náboženské tvořivosti: talmudu a judaistického práva (Halacha), homiletiky a kabaly. Jeho pravnučka Lucie Domeier, rozená Ester Gad (1767–1833) byla básnířka a intelektuálka ve Vratislavi. Jeho potomky jsou také autor románů Chava Rosenfarb (1923–2011, psal v jazyce jidiš a přežil holokaust), rabín Chaim Kreiswirth z Antverp a rabín Shmuel Wosner (1913–2015), prominentní posek (rozhodovatel v judaistickém právu), který žil v Bnei Brak v Izraeli.

Jonathan Eybeschütz žil v tehdy samostatném městě Altoně, která se nachází blízko významného hansovního města Hamburku a jehož součástí v současnosti je. V té době patřila Altona do Holštýnského vévodství. Eybeschütz zemřel v Altoně v roce 1690 ve věku 73 nebo 74 let a byl tam pochován.

Eybeschützův náhrobní kámen na hřbitově v Altoně

Eybeschütz byl opakovaně podezříván z tajného vyznávání sabatianismu, tedy víry v to, že Šabtaj Cvi byl skutečným mesiášem. Spor začal, když rabín Jakob Emden objevil v jeho kabalistických a homiletických textech výrazné spojitosti se známým sabatiánem Judou Lejb Prossnitzem z Prostějova. Jakob Emden obvinil Eybeschütze z kacířství. Většina rabínských autorit z Polska, Moravy a Čech však stála na straně Jonathana Eybeschütze a označila obvinění za „neuvěřitelná".

Bylo publikováno celkem třicet prací Jonathana Eybeshütze, jejichž předmětem je Halacha. Kromě toho se i dnes tisknou Eybeshützova jiná díla o homiletice, metodice výuky a kabale.

• Populární kázání:
  • Ya'arot Devash 
  • Tiferet Yehonatan 
  • Ahavat Yehonatan 
  • Taryag Mitzvot, o 613 přikázáních v rýmovaném akrostichu
  • Poznámky k pesachové Hagadě, a Perush al Piska Had Gadya o básni Had Gadya
• O Talmudu a halaše:
  • Urim ve-Tummim 
  • Kereti u-Peleti 
  • Yoreh  Sar ha-Alef 
  • Poznámky k Mishneh Torah rabiho Maimonida: Binah la-Ittim and Chiddushim al Hilkot Yom Tov
  • Bene Ahuvah o manželských zákonech
  • Tiferet Yisrael
• O kabale:
  • Shem Olam
• O sabatianismu:
  • Va'avo Hayom el HaAyin.