John Morton (politik)

John Morton se narodil v Ridley Township[1], v Chester County, dnešní Delaware County v roce 1725, přesný měsíc není znám.[2] Jeho otec, John Morton senior pocházel z Finska, z oblasti, která se poté stala částí Švédska. Malý John se svým pradědem Martti Marttinenem nebo Månsem Mårtenssonem (jméno se ve švédských vojenských záznamech komolilo, později, v angličtině, byl jmenován Morton) rodákem z Rautalampi ve Finsku, dorazil do švédské kolonie v Americe, do Nového Švédska, v roce 1654. Jeho matka, Mary Archer, byla také finského původu.[1]

Morton byl jediný syn svého otce, který zemřel v roce 1724, tedy před tím, než se narodil John.[3] Když bylo Johnu Mortonovi asi sedm let, jeho matka se provdala za Johna Sketchleye, zemědělce anglického původu, který chlapce vzdělával. Kolem roku 1748 se Morton oženil s Ann Justisovou, vnučkou finských kolonistů, kteří přišli do Nového Švédska. Pár měl osm dětí. Morton byl aktivním členem anglikánské církve v okrese Chester.

Rodný dům Johna Mortona

John Morton byl farmář, zeměměřič a právník z provincie Pensylvánie a byl jedním z Otců zakladatelů Spojených států. Jako delegát kontinentálního kongresu během americké revoluce byl signatářem "Continental Association" (kontinentální asociace) a Deklarace nezávislosti Spojených států. Mortonův hlas umožnil Pensylvánii hlasovat pro podpis Deklarace nezávislosti Spojených států. Morton předsedal výboru, který psal první články ústavy "Articles of Confederation". V roce 1756 byl Morton zvolen do zemského sněmu (Pennsylvania Provincial Assembly) v Pensylvánii. Následující rok byl také jmenován smírčím soudcem, úřad zastával až do roku 1764. V roce 1765 působil jako delegát na zasedání řešení tzv. "Stamp Act Congress" (Kolkový zákon, 1765). Pracoval jako šerif okresu Chester. V roce 1769 se vrátil do úřadu Pennsylvania Provincial Assembly a v roce 1775 byl zvolen jeho mluvčím. V té době také jeho kariéra soudce dosáhla vrcholu jeho jmenováním přísedícího soudu "Supreme Court of Pennsylvania" (Nejvyššího soudu v Pensylvánii) v roce 1774.[3]

Hrob Johna Mortona, Old St. Paul's Church, Burial Ground, Chester, Pensylvánie

Morton byl členem delegace na "First Continental Congress", prvního kontinentálního kongresu v roce 1774 a také delegace na "Second Continental Congress", druhého kontinentálního kongresu v roce 1775. Jeho hlas pomohl posunout Pensylvánii k podpisu deklarace. Když v červnu 1776 Kongres zahájil debatu o podpisu deklarace o nezávislosti, delegace z Pensylvánie byla rozdělena. Pro podpis byli Benjamin Franklin a James Wilson (1742–1798). Proti podpisu byli John Dickinson a Robert Morris (1734–1806). Morton se zúčastnil Kongresu až po 1. červenci. Souhlasil s Franklinem a Wilsonem. Když se 2. července konalo závěrečné hlasování, Dickinson a Morris se zdrželi hlasování, což umožnilo Johnu Mortonovi svým hlasem podpořit podpis Deklarace nezávislosti za delegaci Pensylvánie. Morton podepsal dokument spolu s většinou ostatních delegátů 2. srpna. Morton byl předsedou výboru, který tvořil články zákonů Konfederace. Bohužel zemřel, pravděpodobně na tuberkulózu, před ratifikací dokumentu. Byl prvním signatářem Deklarace nezávislosti, který zemřel, a byl pohřben v na starém hřbitově kostela St. Paul's Church (také známém jako starý švédský hřbitov) Chester v Pensylvánii. Mortonův hrob zůstal neoznačený až do října 1845, kdy jeho potomci postavili dnešní mramorový obelisk vysoký jedenáct stop.[4]