Hans Geiger

Johannes „Hans“ Wilhelm Geiger (30. září 1882 v Neustadt an der Weinstraße – 24. září 1945 v Postupimi) byl německý fyzik. Je znám jako sestrojitel po něm nazvaného Geigerova–Müllerova čítače ke zjišťování množství radioaktivity, který sestrojil spolu s Walthrem Müllerem a také pro Geigerův–Marsdenův experiment, kterým objevili atomové jádro.

Johannes Wilhelm Geiger
Rodné jménoJohannes Wilhelm Geiger
Narození30. září 1882
Neustadt an der Weinstraße, Porýní-Falc
Úmrtí24. září 1945 (ve věku 62 let)
Postupim, Braniborsko
Místo pohřbeníNový hřbitov v Postupimi
Lesní hřbitov v Grünwaldu
Alma materErlangensko-norimberská univerzita
Povolánífyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, jaderný fyzik a ředitel laboratoře
ZaměstnavateléManchesterská univerzita (od 1907)
Fyzikálně-technický říšský ústav (od 1912)
Kielská univerzita (od 1925)
Univerzita Tübingen (od 1929)
Technická univerzita Berlín (od 1936)
Humboldtova univerzita
Fyzikálně-technický spolkový ústav
OceněníHughesova medaile (1929)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Hans Geiger se narodil 30. září 1882 v Neustadt an der Weinstraße. Byl jeden z pěti dětí Wilhelma Ludwiga Geigera, indologa, profesora filozofie na Erlangenské univerzitě. Studoval od 1902 fyziku a matematiku v Erlangenu, kde v roce 1906 také promoval.

V roce 1907 nastoupil do Manchesteru do ústavu vedeného Ernestem Rutherfordem. V roce 1909 provedl s Ernestem Marsdenem pod Rutherfordovým vedením experiment, kterým bylo objeveno atomové jádro. V roce 1911 Geiger a John Mitchell Nuttall objevili Geigerův–Nuttallův zákon, který se týká vyzařování částic α z radioaktivních látek.

V roce 1912 přešel do Fyzikálně-technické říšské univerzity v Berlíně-Charlottenburgu. Během první světové války sloužil jako dělostřelecký důstojník.

V roce 1925 změnil působiště na univerzitu v Kielu. Spolu se svým doktorandem Waltherem Müllerem zde v roce 1928 vyvinul Geigerův–Müllerův počítač ke zjišťování radioaktivity. Tento objev uveřejnil v roce 1929.

V roce 1929 přešel do Tübingenu a v roce 1936 konečně získal místo ředitele fyzikálního ústavu v Berlíně. Během 2. světové války se zúčastnil německého programu vývoje atomové bomby.

V Kielu je po Hansi Geigerovi pojmenováno gymnázium.

Osobní život

Geiger byl ženat s Alžbětou Heffter, dcerou berlínského farmakologa Arthura Hefftera a měl s ní tři syny. V roce 1929 byl oceněn Hughesovou Medailí. Byl členem Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP).

Na konci války zabavili sovětští vojáci jeho dům v Postupimi, on sám zemřel zanedlouho v Postupimské nemocnici.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Geiger na anglické Wikipedii a Hans Geiger (Physiker) na německé Wikipedii.

    Související články

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.