Johann Putzer von Reibegg

Jeho otcem byl obchodník Florian Putzer von Reibegg. Johann byl dědicem velkoobchodní firmy J. A. Holzhammer v jihotyrolském Bolzanu. Podnik na něj přešel roku 1822 a pod jeho vedením se úspěšně rozvíjel. V roce 1839 postavila firma během osmi měsíců železniční trať Miláno - Monza. V letech 1839–1840 založil spolu s hrabětem Széchenyim podle italského a uherského vzoru první moderní válcový mlýn. Roku 1852 převzal železárny v štýrském Štore v dnešním Slovinsku a spojil je s uhelnými doly v Lašku. Během revolučního roku 1848 sloužil v letech 1848–1849 jako velitel Národní gardy v Bolzanu.[1]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil do politiky. Od roku 1861 byl poslancem Tyrolského zemského sněmu.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Tyrolsko (kurie obchodních a živnostenských komor, obvod Bolzano). 2. května 1861 složil slib.[2][2] K roku 1861 se uvádí jako majitel železáren a statkář, bytem v Štore.[3]

V letech 18511861 byl viceprezidentem obchodní a živnostenské komory v Bolzanu. Od roku 1871 zastával funkci konzula Německého císařství v Bolzanu.[1]