Johann Kaim

Narodil se v Glöckelbergu (později Zvonková) na Šumavě. Pocházel z původně korutanského rodu, který v Glöckelbergu patřil mezi nejstarší rodiny. Vychodil školu v Glöckelbergu. V září 1837 se oženil v Polné na Šumavě s Marií Fuchsovou. Usadil se v Meisetschlagu, odkud pocházela manželka, a převzal zde zemědělské hospodářství. Měli jediného syna Mathiase, který ale zemřel krátce po narození. V roce 1842 se stal rychtářem.[1]

Uvádí se jako majitel rolnického hospodářství v obci Meisetschlag (česky Míšňany nebo Myšňany poblíž v současnosti zaniklého Mladoňova),[2] též jako zemědělec v Krumlově.[3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Český Krumlov. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[4] Řadil se k sněmovní levici.[5] Ve volbách porazil Felixe Schwarzenberga.[6][7] Kaim získal 119 ze 158 hlasů, zatímco krumlovský starosta Franz X. Goll 24 hlasů a Schwarzenberg jen 5 hlasů. Ve prospěch Kaima hrál fakt, že voličstvo v tomto okrsku tvořili hlavně rolníci. Patřil mezi deset poslanců z Čech, reprezentujících rolnický stav. Na Říšském sněmu se profiloval jako sebevědomý, energický a výřečný poslanec.[1] Biografický lexikon Rakouského císařství z roku 1877 ovšem poslance Kaima popisuje jako hrubého a opilého rolníka, který byl později pro urážku majestátu trestně stíhán.[7] Šlo o incident z 5. listopadu 1848, kdy měl Kaim v podnapilém stavu v krumlovském hostinci Zum weißen Lamm pronášet urážlivé výroky na adresu císaře Ferdinanda, Alfreda Windischgrätze a Felixe Schwarzenberga. V lednu 1849 ovšem parlamentní výbor odmítl zbavit Kaima imunity a stíhání bylo ukončeno.[1]

V roce 1870 zemřela jeho manželka. Kaim potom prodal hospodářství v Meisetschlagu a závěr života strávil u rodiny svého mladšího bratra v rodném Glöckelberg. Zde v listopadu 1875 zemřel na žaludeční katar. V roce 1922 byla na jeho bývalém statku v Meisetschlagu odhalena pamětní deska.[1]