Johann Gögl

Jeho bratr Zeno Gögl starší i synovec Zeno Gögl mladší byli rovněž podnikatelé a politici (poslanci Dolnorakouského zemského sněmu).[3] Johann působil jako prezident Obchodní a živnostenské komory ve Vídni.[1] Tuto funkci zastával od roku 1874 do roku 1883 a musel v ní řešit dopady ekonomické krize na podnikatele. Podílel se na založení Dolnorakouské eskomptní společnosti. Zasedal ve správní radě banky Creditanstalt, později i jako její viceprezident.[2]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii obchodních a živnostenských komor v Dolních Rakousích, obvod Vídeň. Rezignaci oznámil na schůzi 19. října 1875.[4] V roce 1873 se uvádí jako Johann Gögl, cisařský rada a kupec, bytem Vídeň.[5] V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[6]

Od 19. prosince 1877[2] až do své smrti byl členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[1] I v ní se přiklonil k německým liberálům.[2]

Neoženil se a pět let před smrtí předal vedení své firmy synovci Zeno Göglovi mladšímu. Žil ve Vídni, jaro trávil vždy za městem v Kahlenbergu, léto a časný podzim v Semmeringu. Byl mu udělen Řád Františka Josefa a získal roku 1873 i Řád železné koruny (a tudíž i rytířský titul).[2]

V roce 1892 ho v Kahlenbergu stihla srdeční nemoc spojená s astmatem. Od června byl upoután na lůžko. Zemřel v červenci 1892.[2]