Johann Friedrich Fasch

Morzinský palác na Malé Straně v Praze, místo působení kapely hraběte Václava z Morzinu.

Fasch byl první potomek školního řídícího Friedricha Georga Fasche a jeho ženy Sophie Wegerigové z Leißlingu u Weißenfelsu. Po smrti svého otce v roce 1700 Fasch odešel k bratrovi své matky, faráři Gottfriedu Wegerigovi do Göthewitzu. Zde se zřejmě také seznámil s operním skladatelem Reinhardem Keiserem.

Jako chlapec byl Fasch zpěvákem ve Weißenfelsu a Lipsku při Tomášském alumnátu pod vedením tomášského kantora Johanna Kuhnau. V letech 1711-1712 napsal své první opery pro naumburský operní dům a zeitzský/anhaltský vévodský dvůr, a roku 1713 odcestoval do Darmstadtu, aby se zde věnoval studiu umění skladby u Christopha Graupnera a Gottfrieda Grünewalda.

V letech 1714 až 1719 zastával post komorního písaře v Geře, v letech 1719 až 1721 byl varhaníkem v Greizu. Poté sloužil krátce jako kapelník u Václava hraběte Morzina v Praze, a konečně od roku 1722 jako dvorní kapelník v Srbišti, kde se 18. listopadu 1736 narodil jeho syn Carl Friedrich Christian Fasch.

Johann Friedrich Fasch byl ve své době považován za významného skladatele instrumentální hudby, jehož si cenil i Johann Sebastian Bach. Své hudební podněty stejně jako Johann Georg Pisendel získával v hudebních kruzích v Lipsku a v Itálii. Charakteristické pro jeho hudbu bylo zejména silné obsazení dechů a motivicko-tematická práce.

Zemřel 5. prosince 1758 v Srbišti (Zerbstu) ve věku 70 let.

Pamětní deska Johannu Friedrichu Faschovi v Zerbstu

Fasch po sobě zanechal rozsáhlé dílo, čítající mj. 86 ouvertur, 19 symfonií, 20 orchestrálních koncertů, a také koncerty pro flétnu, hoboj (7), fagot (3) a housle (17) ad.

• hobojové koncerty
• 12 německých oper
• Kantáty (5 Jahrgänge)
• Passio Jesu Christi „Mich vom Stricke meiner Sünden“ (Brockes[1])
• Orchestrální suity
• Orchestrální koncerty
• Triové sonáty
• Koncert pro chalumeau

Částečný odkaz Johanna Friedricha Fasche - 180 katalogových čísel s hudebními autografy, opisy – se nachází v hudebním oddělení SLUB Dresden (Signatur: Mus.2423-…).

• Guido Bimberg: Fasch und die Musik im Europa des 18. Jahrhunderts. Böhlau, Weimar 1995, ISBN 3-412-10393-4
• Gottfried Küntzel: Die Instrumentalkonzerte von Johann Friedrich Fasch. Diss. Univ. Frankfurt a.M. 1965
• Rüdiger Pfeiffer: Johann Friedrich Fasch: 1688–1758, Leben und Werk. Noetzel, Wilhelmshaven 1994, ISBN 3-7959-0613-X

• DNB-Portal Werke von und über Fasch, Johann Friedrich (code 11872262X)
• Startseite der Internationalen Fasch-Gesellschaft e.V.
• Volně přístupné partitury děl od Johanna Friedricha Fasche v projektu IMSLP

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Friedrich Fasch na německé Wikipedii.