Johan Ludvig Runeberg

Johan Ludvig Runeberg (5. února 1804, Jakobstad, Finsko6. května 1877, Porvoo) byl finský básník píšící švédsky. Považuje se za finského národního básníka.

Johan Ludvig Runeberg
Rodné jménoJohan Ludvig Runeberg
Narození5. února 1804
Pietarsaari
Úmrtí6. května 1877 (ve věku 73 let)
Porvoo
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
Povoláníspisovatel, básník, novinář a spisovatel hymnů
Národnostfinští Švédové
Tématapoezie
Významná dílaFinská hymna
Manžel(ka)Fredrika Charlotta Runeberg (1831–1877)
DětiWalter Magnus Runeberg
Ludvig Michael Runeberg
Lorenzo Runeberg
Johan Wilhelm Runeberg
Fredrik Runeberg
RodičeLorenz Ulrik Runeberg
PříbuzníCarolina Runeberg (sourozenec)
Nino Runeberg (vnuk)
Podpis
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se v Jakobstadu (finsky Pietarsaari) a studoval na akademii v Turku (Åbo), kde se přátelil s Johanem Vilhelmem Snellmanem a Zachariasem Topeliem.

Mnoho jeho básní se zabývalo životem v zemědělském Finsku. Nejznámější z těchto básní je Bonden Paavo o drobném rolníkovi farmařícím v chudém kraji okolo jezera Saarijärvi a jeho odhodlání a výdrži navzdory tvrdému podnebí a rokům špatné úrody. Každý rok přidává dvojnásobek kůry stromů do chleba, aby se vyhnul hladovění.

Runebergovou nejslavnější prací jsou Příběhy praporčíka Ståla (šv. Fänrik Ståls sägner), které napsal mezi lety 1848 a 1860. Vedle tradiční Kalevaly je považována za největší finskou epickou báseň. Obsahuje příběhy z finské války během let 1808 a 1809. V této válce Švédsko ztratilo Finsko, které se stalo velkovévodstvím Ruského impéria. Tato epizodicky zpracovaná báseň zdůrazňuje obecnou lidskost na obou stranách konfliktu a velebí hrdinství Finů. První báseň Naše zem (šv. Vårt land, fin. Maamme) se stala finskou hymnou.

Každý rok se 5. února ve Finsku slaví „Runebergův den“. K tomuto dni patří tzv. Runebergovy dortíčky. Jejich tradice pochází od Runebergovy manželky, spisovatelky Fredriky. Byla to tak šetrná žena, že do svých dortíků přidávala chlebovou strouhanku, která je nezbytnou součástí receptu.

Překlady

  • Král Fjalar (Kung Fjalar). Nový obzor 4, 1914, 2, s. 66–68; 3, s. 123–126; 4, s. 163–168; 5–6, s. 226–230; 7 8, s. 289–292. Přel. Boh. Kyselý.
  • V chladné pustě saarijarvské plán…(Bonden Paavo). Venkov 15, 1920, 16, příl., s. 9. Přel. O. Heidrich.
  • Má zem (Vårt land). Malý čtenář 59, 1939–1940, 1, s. 7. Přel. Břetislav Mencák.
  • Štědrý večer (Julqvällen) – úryvek z epické skladby. In Pallas, Gustav. Hvězdy severu. Kapitoly z kulturních dějin severských. Havlíčkův Brod: Jiří Chvojka, 1948. S. 215–219. Přel. Gustav Pallas.

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.