Jodistan sodný

Jodistan sodný
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	Jodistan sodný
Anglický název	Sodium periodate
Německý název	Natriumperiodat
Sumární vzorec	NaIO4 (bezvodý)
Vzhled	bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7790-28-5
PubChem	23667635
SMILES	[O-]I(=O)(=O)=O.[Na+]
InChI	1S/HIO4.Na/c2-1(3,4)5;/h(H,2,3,4,5);/q;+1/p-1
Číslo RTECS	SD4550000
Vlastnosti
Molární hmotnost	213,8918 g/mol
Teplota tání	300 °C (573 K) (bezvodý)
Teplota rozkladu	175 °C (448 K) (trihydrát)
Rozpustnost ve vodě	rozpustný
Rozpustnost v polárních ; rozpouštědlech	rozpustný v kyselinách
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS05 ; GHS06 ; GHS07 ; GHS08 ; GHS09[1]; Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodistan sodný je anorganická sloučenina, sodná sůl kyseliny jodisté. Stejně jako mnohé další jodistany existuje ve dvou formách: jako jodistan monosodný (NaIO₄) a jodistan pentasodný (Na₅IO₆). Obě tyto soli jsou užitečná oxidační činidla.[2]

Výroba

Jodistan sodný se nejčastěji vyrábí jako dihydrogenjodistan trisodný (Na₃H₂IO₆).[3] Lze jej vyrobit oxidací jodičnanů chlorem a hydroxidem sodným:

NaIO₃ + Cl₂ + 4 NaOH → Na₃H₂IO₆ + 2 NaCl + H₂O

NaI + 4 Br₂ + 10 NaOH → Na₃H₂IO₆ + 8 NaBr + 4 H₂O

Moderní průmyslová výroba spočívá v elektrochemické oxidaci jodičnanů na anodě z PbO₂:

IO -
3 + 3 H₂O → H₅IO₆ + H⁺ + 2 e⁻ E° = -1,6 V

Monojodistan sodný může být připraven dehydratací dihydrogenjodistanu trisodného kyselinou dusičnou[3]:

Na₃H₂IO₆ + 2 HNO₃ → NaIO₄ + 2 NaNO₃ + 2 H₂O

Struktura

Monojodistan sodný tvoří tetragonální krystaly (prostorová grupa I4₁/_a) skládající se z lehce pokřivených iontů IO -
4 s průměrnou délkou vazby I-O 177,5 pm; ionty Na⁺ jsou obklopeny osmi kyslíkovými atomy ve vzdálenostech 254 a 260 pm.[4]

Dihydrogenjodistan trisodný utváří kosočtverečné krystaly (prostorová grupa Pnnm). Atomy jodu i sodíku jsou obklopeny osmistěnným seskupením šesti kyslíkových atomů; osmistěn NaO₆ je ovšem silně pokřivený. Skupiny IO₆ a NaO₆ jsou propojeny společnými vrcholy a okraji.[5]

Práškovou difrakcí bylo zjištěno, že Na₅IO₆ vytváří jednoklonné krystaly (prostorová grupa C2/m).[6]

Použití

Roztok jodistanu sodného může být použit k otevření sacharidových kruhů mezi vicinálními dioly za odštěpení dvou aldehydových skupin. Tato reakce se často používá při značkování sacharidů fluorescenčními molekulami nebo jinými látkami jako je biotin. Jelikož je pro tento proces potřeba vicinální diol, využívá se často k selektivnímu značkování 3'-konců RNA (ribóza má vicinální diolové skupiny), ne u DNA (deoxyribóza vicinální dioly nemá).

NaIO₄ se používá v organické chemii k rozštěpení diolů za vzniku dvou aldehydů[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium periodate na anglické Wikipedii.

Sodium periodate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Andrew G. Wee, Jason Slobodian, Manuel A. Fernández-Rodríguez and Enrique Aguilar "Sodium Periodate" e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis 2006
RILEY, edited by Georg Brauer ; translated by Scripta Technica, Inc. Translation editor Reed F. Handbook of preparative inorganic chemistry. Volume 1. 2nd. vyd. New York, N.Y.: Academic Press, 1963. ISBN 012126601X. S. 323–324. (anglicky)
KÁLMÁN, A.; CRUICKSHANK, D. W. J. Refinement of the structure of NaIO₄. Acta Crystallographica Section B. 15 November 1970, s. 1782–1785. DOI 10.1107/S0567740870004880. (anglicky)
JANSEN, Martin; REHR, ANETTE. Na₂H₃IO₆, eine Variante der Markasitstruktur. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1988, s. 95–100. DOI 10.1002/zaac.19885670111. (German)
BETZ, T.; HOPPE, R. Über Perrhenate. 2. Zur Kenntnis von Li₅ReO₆ und Na₅ReO₆ – mit einer Bemerkung über Na₅IO₆. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. May 1984, s. 19–33. DOI 10.1002/zaac.19845120504. (German)
MCMURRY, John. Organic chemistry. 8th ed., [international ed.]. vyd. Singapore: Brooks/Cole Cengage Learning ISBN 9780840054531. S. 285–286. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_23667635-1] Sodium periodate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Andrew G. Wee, Jason Slobodian, Manuel A. Fernández-Rodríguez and Enrique Aguilar "Sodium Periodate" e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis 2006

[Brauer-3] RILEY, edited by Georg Brauer ; translated by Scripta Technica, Inc. Translation editor Reed F. Handbook of preparative inorganic chemistry. Volume 1. 2nd. vyd. New York, N.Y.: Academic Press, 1963. ISBN 012126601X. S. 323–324. (anglicky)

[4] KÁLMÁN, A.; CRUICKSHANK, D. W. J. Refinement of the structure of NaIO₄. Acta Crystallographica Section B. 15 November 1970, s. 1782–1785. DOI 10.1107/S0567740870004880. (anglicky)

[5] JANSEN, Martin; REHR, ANETTE. Na₂H₃IO₆, eine Variante der Markasitstruktur. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1988, s. 95–100. DOI 10.1002/zaac.19885670111. (German)

[6] BETZ, T.; HOPPE, R. Über Perrhenate. 2. Zur Kenntnis von Li₅ReO₆ und Na₅ReO₆ – mit einer Bemerkung über Na₅IO₆. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. May 1984, s. 19–33. DOI 10.1002/zaac.19845120504. (German)

[7] MCMURRY, John. Organic chemistry. 8th ed., [international ed.]. vyd. Singapore: Brooks/Cole Cengage Learning ISBN 9780840054531. S. 285–286. (anglicky)