Jodid olovnatý

Jodid olovnatý (PbI2) je toxická nažloutlá, za normálních podmínek pevná látka. Při změně teplot se však může barva lišit. V krystalické formě se využívá jako detektor vysokoenergetických záření, jako jsou RTG paprsky a gama záření. Jodid olovnatý se připravuje rušenou reakcí dusičnanu olovnatého a jodidu draselného, tzv. podvojná záměna.

Pb(NO3)2 + 2 KI → PbI2↓ + 2 KNO3.
Jodid olovnatý
Obecné
Systematický název Jodid olovnatý
Anglický název Lead(II) iodide
Německý název Blei(II)-iodid
Sumární vzorec PbI2
Vzhled Žlutá práškovitá nebo zlatožlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 10101-63-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 233-256-9
Indexové číslo 082-001-00-6
Vlastnosti
Molární hmotnost 461,01 g/mol
Teplota tání 402 °C
Teplota varu 872 °C
Hustota 6,16 g/cm³ (20 °C)
Rozpustnost ve vodě 0,044 g/100 g (0 °C)
0,076 g/100 g (25 °C)
0,197 g/100 g (60 °C)
0,436 g/100 g (100 °C)
Součin rozpustnosti 9,7×10−9 (18 °C)
7,08×10−9 (25 °C)
Relativní permitivita εr 20,8 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita −3,7910−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová struktura šesterečná
Hrana krystalové mřížky a= 499 pm
c= 702 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° −175,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 74,9 J/g
Entalpie varu ΔHv 217 J/g
Standardní molární entropie S° 174,9 J K−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° −173,7 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,168 J K−1g−1
Bezpečnost

GHS07

GHS08

GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H360Df H332 H302 H373 H410
R-věty R20/22, R33, R50/53, R61, R62
S-věty S45, S53, S60, S61
NFPA 704
0
2
0
 
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid olovnatý je rozpustný v roztoku jodidu draselného a roztocích zásad. Za normálních podmínek je prakticky nerozpustný ve vodě, ale s rostoucí teplotou jeho rozpustnost rychle stoupá. Je také nerozpustný v ethanolu.

Reference

  1. Lead(II) iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.