Jindřich Václav Minsterberský

Jindřich Václav Minsterberský (7. října 1592 Olešnice – 21. srpna 1639 Zbytová) byl minsterberský a olešnický kníže z minsterberské větve rodu pánů z Poděbrad.

Jindřich Václav Minsterberský
Narození 7. října 1592
Olešnice
Úmrtí 21. srpna 1639 (ve věku 46 let)
Bierutów
Pohřben Olešnice
Otec Karel II. Minsterberský
Matka Elisabeth Magdalena of Brieg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Karel II. Minsterberský
bratr Jindřich Václav Starší Minsterberský
bratr Karel Fridrich Minsterberský
manželka Anna Magdaléna Bavorská
manželka Anna Uršula z Rybnice

Život

Byl synem minsterbersko-olešnického knížete Karla II. Patřil k vůdcům protestantské strany ve Slezsku, byl stoupenec saské politiky a interpozičního hnutí.[1]

V době českého stavovského povstání na rozdíl od jiných protestantských aristokratů nejevil přílišnou víru ve vítězství protihabsburského tábora. Po bitvě na Bílé hoře otevřeně vystoupil proti plánům na pokračování odboje a podařilo se mu pro tento názor získat i většinu slezského sněmu, který vyzval Fridricha Falckého, aby opustil Slezsko.[2] Jeho aktivita slavila úspěch, když se mu v roce 1621 podařilo vyjednat tzv. Drážďanský akord, který (s výjimkou Krnovska) zajišťoval beztrestnost slezských protestantských stavů a zároveň potvrzoval všechny slezské zemské svobody a dosavadní náboženská práva.[3] V roce 1635 úspěšně zprostředkoval mír mezi Habsburskou monarchií a Saskem.[4]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Annou Magdalenou z Wittelsbachu. Po její smrti v roce 1630 uzavřel v roce 1636 druhý (nerovný) sňatek s prostou šlechtičnou Annou Voršilou z Rybnice. Jeho manželka byla 16. ledna 1637 v Řezně povýšena římskoněmeckým králem Ferdinandem III. na kněžnu von Bernstadt.[5] Zatímco první manželství bylo bezdětné, z druhého manželství se narodila dcera Anna Alžběta a dva synové neznámých jmen. Všechny tři děti zemřely v dětském věku. Zemřel 21. srpna 1639 ve Zbytové a byl pochován v Bierutově. Teprve o dva roky později (30. října 1641) byly jeho ostatky převezeny a pohřbeny v olešnické knížecí hrobce.[4]

Reference
  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 189.
  2. FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. S. 222. Dále jen Poděbradové.
  3. Poděbradové, s. 223
  4. FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 104.
  5. http://fmg.ac/Projects/MedLands/SILESIA.htm#_Toc180202371

Literatura
  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • FUKALA, Radek. Potomci krále Jiřího z Poděbrad a Bílá hora. Historický obzor, 2008, 19 (7/8), s. 146-158. ISSN 1210-6097.
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.

Externí odkazy

• (anglicky) Jindřich Václav Minsterberský na Foundation for Medieval Genealogy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.