Jindřich Ludvík z Rohanu

Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže Rohan z Guéméné se narodil v Paříži jako jediný syn hlavního představitele rodu Rohanů, Julia Herkula, knížete z Guéméné, a jeho manželky Marie Luisy z La Tour d'Auvergne (dcery Karla Godefroye z La Tour d'Auvergne). Marie Luisa měla nemanželské dítě se svým milencem Karlem Eduardem Stuartem. [1]

Palác Rohan-Guémené v Paříži

15. ledna 1761 se Jindřich Ludvík oženil v kostele Saint-Jean-en-Grève se svou vzdálenousestřenicí, Viktorií Armandou Josefou z Rohanu, dcerou Karla z Rohanu, knížete ze Soubise a jeho ženy Anny Terezy Savojské. Pár měl pět dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Rodina žila v rodovém paláci Rohan-Guémené na náměstí des Vosges.

V roce 1767 byl Jindřich Ludvík jmenován vrchním velitelem královské gardy Ludvíka XVI. a roku 1775 velkým komorníkem Francie, neboť jeho strýc Godefroy Karel Jindřich z La Tour d'Auvergne, vévoda z Bouillonu, na tento úřadu rezignoval. Také kněžna z Guéméné získala dvorský úřad, byla jmenována guvernérkou královských dětí.

Zámek Sychrov

Od 80. let 18. století se Jindřich Ludvík a jeho rodina zapletli do osobních a politických skandálů a v roce 1782 kníže vyhlásil bankrot s dluhem 33 milionů livrejí. On a Viktorie se vzdali svých obvinění u soudu a opustili Versailles. Jejich majetek byl prodán, včetně pařížského paláce a jejich sídla v Montreuil.

Po smrti svého tchána zdědil titul knížete ze Soubise.

Emigrace

Rohanský palác v Karmelitské ulici v Praze, který rod vlastnil od roku 1815.

Během francouzské revoluce Jindřich Ludvík s otcem a částí rodiny uprchl ze země, zatímco eho manželka zůstala ve Francii. Uchýlil se nejprve do Švýcar, poté do Německa a nakonec do habsburské monarchie, konkrétně do Prahy. Zde sloužil v rakouské císařské armádě.[2]

V roce 1808 mu císař František I. udělil knížecí titul [3] a o několik měsíců později Jindřich Ludvík Maria Rohan, kníže z Guéméné, roku 1809 ve věku 63 let v Praze zemřel.

Většina jeho potomků zůstala v Rakouském císařství, kde vytvořili novou větev rodu, která vzkvétá dodnes.

• Šarlota Viktorie Josefa Henrieta z Rohanu (17. listopadu 1761 - 15. prosince 1771), zemřela ve věku deseti let
• Karel Alan Gabriel z Rohanu, vévoda z Montbazonu, Rohanu a Guéméné; kníže z Guéméné (18. ledna 1764, Versailles – 24. dubna 1836, Paříž) od roku 1781 ženatý:
  • s Luisou Aglaé z Conflans d'Armentieres (1763–1819), měli několik dětí.
• Marie Luisa Josefína z Rohanu (13. dubna 1765 – 21. září 1839, Paříž); od roku 1780 provdaná:
  • za bratrance Karla Ludvíka Kašpara z Rohanu, vévodu z Montbazonu (1765–1843) a měla několik dětí.
• Ludvík Viktor Meriadec z Rohanu, vévoda z Rohanu a Bouillonu (20. července 1766, Paříž – 10. prosince 1846, Čechy) od roku 1800 ženatý:
  • s neteří Bertou z Rohanu (1782–1841), bez dětí.
• Julius Armand Ludvík z Rohanu (20. října 1768, Versailles – 13. ledna 1836, Čechy); ženatý od roku 1800:
  • Kateřina Vilemína Frederika Kuronská a Zaháňská (1781–1839); bez dětí.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Louis, Prince of Guéméné na anglické Wikipedii.