Kolonie Pod vodojemem

Kolonie Pod vodojemem je komplex funkcionalistických vil a rodinných domů z druhé poloviny 30. let 20. století pod vrcholem Žlutého kopce v Brně. Je součástí Masarykovy čtvrti na území Stránic. Tvořena je ulicí Kaplanovou a stejně dlouhým úsekem ulice Rezkovy níže ve svahu.

Kolonie Pod vodojemem
Funkcionalistické domy v Rezkově ulici
Lokalita
Charakterčtvrť
Městská částBrno-střed
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°12′3″ s. š., 16°34′24″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíStránice
Nadmořská výška320 m n. m.
PSČ602 00
Kolonie Pod vodojemem
Další údaje
Kód památky48200/7-7515 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Rozdělovací a zastavovací plán jižního svahu Žlutého kopce v západní části pod jeho vrcholem, na němž mělo vzniknout biskupské gymnázium, vytvořil architekt a urbanista Jindřich Kumpošt na počátku roku 1935[1] pro Obecně prospěšné a bytové družstvo zaměstnanců Hypoteční a zemědělské banky moravské.[2] Jednalo se o území tvořené ulicí Pod vodojemem (nyní Kaplanova), horní částí ulice Barvičovy (po křižovatku s Wolkrovou), částí ulice Rezkovy (od prodloužení Wolkrovy ulice k Wilsonovu lesu) a částí dosud nepojmenované ulice rovněž od prodloužení Wolkrovy ulice k lesu (nyní Bohuslava Martinů). Zdejší zástavba měla být tvořena samostatnými domy a dvojdomy kolem ulic vedených po vrstevnicích. Celkem zde mělo vzniknout přes 64 vil a rodinných domů.[3][4] Jednotlivé objekty byly navrhovány pro různými architekty pro konkrétní osoby.[2] Kumpošt v roce 1937 zastavovací plán doplnil a upravil, čímž se zvýšil i počet navržených objektů.[5] Stavba kolonie Pod vodojemem nebyla dokončena, realizováno bylo celkem 28 domů, poslední z nich v roce 1941.[2]

V době realizace ve druhé poloviny 30. let 20. století byla kolonie urbanisticky samostatným útvarem, který tehdy nebyl stavebně propojen se zbytkem Masarykovy čtvrti. K tomu došlo postupně až po druhé světové válce, kdy byla postupně zastavěna i zbývající oblast, jež byla původně určena pro kolonii Pod vodojemem.[6]

Postavená část kolonie Pod vodojemem byla realizována na samém okraji katastrálního území Žabovřesky,[7][8] ale v roce 1969 se stala součástí nově zřízeného katastru Stránice, kam spadá i zbytek Masarykovy čtvrti.[9]

V roce 1988 byla průčelí 26 domů coby jeden soubor zařazena mezi kulturní památky.[10]

Seznam domů
DůmSnímekPůvodní majitelArchitektRok výstavbyKulturní památka
ulice Kaplanova
Psotova vila
(Kaplanova 274/1)
49°12′3,06″ s. š., 16°34′28,74″ v. d.
Kategorie „Villa Psota‎“ na Wikimedia Commons
Ivo Váňa Psota[11]
(tanečník)		František Kalivoda[12]1935–1936[12]průčelí (od 1988)
Kaplanova 275/3
49°12′3,46″ s. š., 16°34′28,16″ v. d.		Jan Hybášek[13]
(lékař)[14]		Evžen Škarda[15]1934–1935[16]průčelí (1988–2017)
Kaplanova 276/5
49°12′4,28″ s. š., 16°34′26,9″ v. d.		Romuald Kostřica[13]
(lékař)[17]		Evžen Škarda[15]
Jaroslav Grunt[15]		1934–1935[18]průčelí (od 1988)
Kaplanova 277/7
49°12′5,18″ s. š., 16°34′25,64″ v. d.		Karel Rozhoň[13]
(úředník)[19]		Evžen Škarda[15]pol. 30. let 20. století[20]průčelí (od 1988)
Kaplanova 278/9
49°12′5,4″ s. š., 16°34′25,28″ v. d.		Evžen Škarda[15]pol. 30. let 20. století[21]průčelí (od 1988)
Patočkova vila
(Kaplanova 279/11)
49°12′5,98″ s. š., 16°34′24,31″ v. d.
Kategorie „Villa Patočka‎“ na Wikimedia Commons
Josef Patočka[22]
(obchodník)[22]		Jiří Kroha[23]1935–1936[24]průčelí (od 1988)
horní strana ulice Rezkovy
Rezkova 429/28
49°12′2,23″ s. š., 16°34′27,52″ v. d.
Kategorie „Rezkova 28‎“ na Wikimedia Commons
Mihajlo Rostohar[25]
(psycholog)		Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[25]průčelí (od 1988)
Rezkova 431/30
49°12′2,48″ s. š., 16°34′27,05″ v. d.
Kategorie „Rezkova 30“ na Wikimedia Commons
manželé Češkovi[26]asi Jindřich Kumpošt (nepotvrzeno)[5]1935–1936[26]průčelí (od 1988)
Rezkova 433/32
49°12′3,13″ s. š., 16°34′25,86″ v. d.
Kategorie „Rezkova 32“ na Wikimedia Commons
Pavel Havlík[27]
(advokát)[28]		Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[27]průčelí (od 1988)
Rezkova 435/34
49°12′3,46″ s. š., 16°34′25,32″ v. d.
Kategorie „Rezkova 34“ na Wikimedia Commons
Josef Vaculík,
Otakar Fiala a Ludmila Fialová[29]		Jindřich Kumpošt[5]1935–1937[29]
2020 celková rekonstrukce		průčelí (1988–2019)
Rezkova 437/36
49°12′4,14″ s. š., 16°34′24,27″ v. d.
Kategorie „Rezkova 36“ na Wikimedia Commons
Růžena Šidlejová[30]Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[30]průčelí (od 1988)
Rezkova 439/38
49°12′4,64″ s. š., 16°34′23,63″ v. d.
Kategorie „Rezkova 38“ na Wikimedia Commons
Bohumil Šmerka[31]Jindřich Kumpošt[5]1937[31]průčelí (od 1988)
Rezkova 441/40
49°12′5,22″ s. š., 16°34′22,66″ v. d.
Kategorie „Rezkova 40“ na Wikimedia Commons
Karel Krejča[32]Jindřich Kumpošt[5]1936–1937[32]průčelí (od 1988)
Rezkova 443/42
49°12′5,51″ s. š., 16°34′22,19″ v. d.		Jindřich Kumpošt[15]1935–1937[33]průčelí (od 1988)
dolní strana ulice Rezkovy
Rezkova 428/27
49°12′0,43″ s. š., 16°34′28,24″ v. d.		Evžen Škarda[15]
Mojmír Kyselka[15]		1938–1941[34]
Rezkova 430/29
49°12′0,97″ s. š., 16°34′27,3″ v. d.		1935–1937[35]průčelí (od 1988)
Rezkova 432/31
49°12′1,12″ s. š., 16°34′27,01″ v. d.		Helena Hrbková[36]Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[36]průčelí (od 1988)
Rezkova 434/33
49°12′1,26″ s. š., 16°34′26,72″ v. d.		1935–1937[37]průčelí (od 1988)
Rezkova 436/35
49°12′1,69″ s. š., 16°34′25,79″ v. d.		M. Kokrhánková[38]Evžen Škarda[15]
Mojmír Kyselka[15]		1935–1937[39]průčelí (od 1988)
Rezkova 438/37
49°12′2,2″ s. š., 16°34′24,89″ v. d.		Jarmila Břízová[40][41]Evžen Škarda[15]
Mojmír Kyselka[15]		1935–1937[40]průčelí (od 1988)
Rezkova 440/39
49°12′2,74″ s. š., 16°34′24,1″ v. d.		Václav Jaroš[42]Evžen Škarda[15]
Mojmír Kyselka[15]		1935–1937[42]průčelí (od 1988)
Rezkova 442/41
49°12′2,95″ s. š., 16°34′23,7″ v. d.		Richard Klimeš[43]Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[43]průčelí (od 1988)
Rezkova 444/43
49°12′3,13″ s. š., 16°34′23,38″ v. d.		1935–1937[44]průčelí (od 1988)
Rezkova 445/45
49°12′3,64″ s. š., 16°34′22,66″ v. d.		Alois Linhart[45]
(úředník)[46]		Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[45]průčelí (od 1988)
Rezkova 446/47
49°12′3,89″ s. š., 16°34′22,3″ v. d.		Evžen Svoboda[47]Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[47]průčelí (od 1988)
Rezkova 447/49
49°12′4,1″ s. š., 16°34′21,97″ v. d.		Bohuslav Verosta[48]Jindřich Kumpošt[5]1935–1936[48]průčelí (od 1988)
Rezkova 448/51
49°12′4,64″ s. š., 16°34′21,07″ v. d.		1935–1936[49]průčelí (od 1988)
Rezkova 449/53
49°12′5,36″ s. š., 16°34′20,24″ v. d.

Odkazy

Reference
  1. PELČÁK, Petr; WAHLA, Ivan. Jindřich Kumpošt 1891–1968. Brno: Spolek Obecní dům Brno, 2006. ISBN 80-239-8332-6. S. 31–32.
  2. Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  3. Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  4. KLÍMA, Jaroslav. Obytná osada Pod vodojemem na Žlutém kopci v Brně. Architektura : spojené časopisy Stavba, Stavitel, Styl. 1941, roč. III, s. 224–227. Dostupné online.
  5. Rodinné domy v kolonii Pod vodojemem [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  6. Archiv: Letecké měřické snímky [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  7. JANČ, Rudolf. Jančův plán Velkého Brna 1:11 520. Brno: Přikryl & Modlitba, 1937.
  8. KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 540. Dále jen Kuča.
  9. Kuča, s. 543.
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-11-28]. Identifikátor záznamu 48200/7-7515 : Průčelí souboru rodinných domů. Památkový katalog.
  11. PH. Psotova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  12. Rodinný dům (rodinný dům Ivo Váni Psoty; Psotova vila) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  13. Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  14. ŠIBÍČKOVÁ, Jitka; KALENDOVSKÁ, Jiřina. prof. MUDr. Jan Hybášek [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-23 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  15. průčelí: kolonie Pod vodojemem [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  16. Rodinný dům (rodinný dům Jana a Marie Hybáškových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  17. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. MUDr. Romuald Kostřica, CSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2018-10-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  18. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  19. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Karel Rozhoň [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-10-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  20. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  21. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  22. FLODROVÁ, Milena. Rodinný dům Patočkových [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-05-06 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  23. PH. Patočkova vila [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  24. Rodinný dům (rodinný dům Josefa Patočky) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  25. Rodinný dům (rodinný dům Gustava Uzla, původně prof. dr. M. Rostohara) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  26. Rodinný dům (rodinný dům manželů Češkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  27. Rodinný dům (rodinný dům manželů JUDr. Pavla a Heřmy Havlíkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  28. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. JUDr. Pavel Havlík [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-05-13 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  29. Moderní vila [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  30. Rodinný dům (rodinný dům Růženy Šidlejové) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  31. Rodinný dům (rodinný dům Bohumila a Pavly Šmerkových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  32. Rodinný dům (rodinný dům ing. Karla a Anastázie Krejčových) [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  33. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  34. BLATNÁ, Alžběta; MENŠÍKOVÁ, Miroslava; LIKAVČANOVÁ, Lenka. prof. Ing. arch. Evžen Škarda [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-02-20 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  35. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  36. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  37. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  38. Rodinný dům [online]. Bam.brno.cz [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  39. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  40. Rodinný dům (rodinný dům dr. Jarmily Valníčkové - Kokrhánkové) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  41. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Jarmila Břízová [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-10-01 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  42. Rodinný dům (rodinný dům dr. Václava Jaroše) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  43. Rodinný dům (rodinný dům Richarda a Žofie Klimešových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  44. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  45. Rodinný dům (rodinný dům Aloise a Milady Linhartových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  46. MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Alois Linhart [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-06-17 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
  47. Rodinný dům (rodinný dům Evžena a Růženy Svobodových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  48. Rodinný dům (rodinný dům Bohuslavy a Anežky Verostových) [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.
  49. Rodinný dům [online]. Pamatkovykatalog.cz. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.