Jindřich I. z Lažan

Jindřich I. z Lažan (německy Heinrich I. Ritter von Lažan, asi 1345? – 1431?) byl německo-český šlechtic, obchodník a královský radní v Chebu. Je uváděn jako skutečný zakladatel rodu Šliků.[1]

Jindřich I. Šlik
Narození1345
Úmrtí1431 (ve věku 85–86 let)
Povoláníobchodník a člen zastupitelstva obce
DětiKašpar Šlik
Matyáš Šlik
Jindřich II. Šlik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život
Pozdější rodový erb hrabat Šliků. Základem se stal trojúhelník se třemi kroužky udělený Jindřichovi králem Zikmundem Lucemburským.

Historik Ernst Heinrich Kneschke ve svém slovníku Neues Adels-Lexikon (sv. VIII, na straně 206) spatřuje Jindřichův původ ve starém českém rodu, zatímco Ignaz Ritter von Schönfeld mu ve svém díle Adels-Schematismus (I. Jahrg, na straně 192) přisuzuje původ ve starém italském rodu.

Jindřich bojoval ve Švábsku při obraně svobody císařských měst před republikánskými aktivitami a poté v roce 1392 pod vítěznou zástavou uherského krále Zikmunda Lucemburského proti valašskému knížeti Štěpánovi a sultánu Bájezídovi I.

Za své služby mu král potvrdil rodový erb: bílý trojúhelník v červeném poli se třemi (dvěma bílými a jedním červeným) kroužky.

Když byl král Václav IV. ve Vídni zajat, zůstal Jindřich na jeho straně jako věrný služebník a dopomohl mu k útěku. Jako projev díků věnoval král jemu a dalšímu svému komořímu Jankovi z Velemyšle, panství Kamennou Horu (Landeshut, dnes Kamienna Góra v Dolním Slezsku). Tak se Jindřich dostal do Slezska a zatímco mu město Praha za služby, které prokázal králi, udělilo daňovou svobodu na jeho dům na Hradčanech, zastával ve Vratislavi úřady městského hejtmana a královského radního a ve jménu krále spravoval všechna slezská léna.

Majetky a otázka původu

Od krále Zikmunda získal Šlik řadu prebend a darů, například statky na Chebsku, či panství Holíč (Weißkirchen) v Horních Uhrách. O jeho prestižním postavení vypovídá také samotným císařem zprostředkovaný sňatek s kněžnou z lucemburského rodu. Ovšem u některých z dokumentů o povýšení údajně vydaných Zikmundem pro Jindřicha Šlika se pravděpodobně jedná o padělky pozdějšího data. Mezi ně patří např. diplomy o povýšení do hraběcího stavu s predikátem z Pasounu (von Bassano) v Benátsku a několikrát potvrzená fikce původu jeho matky z rodu hrabat z Trevisa a Collalta.

Datum jeho úmrtí je neznámé, poslední záznamy o jeho životě pochází z roku 1416.

Rodina

Byl ženatý s markraběnkou Konstancií z Trevisa, hraběnkou z Collalta. Z tohoto manželství se narodilo pět synů, mezi nimi Matyáš (1410–1487) a Jindřich II. (asi 1400–1448), pozdější biskup freisinský, a především slavný královský kancléř Kašpar Šlik (1396–1449), jemuž rod Šliků vděčí za svou největší slávu a bohatství.

Reference
  1. Schlick, Heinrich (1365–1431) – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.

Literatura
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
  • Schönfeld (Ignaz Ritter v.), Adels-Schematismus des österreichischen Kaiserstaates (Wien, Schaumburg u. Comp., 8°.) I. Abthlg S. 192.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.