Jindřich Hojer

Malý Jindra Hojer s maminkou

Jindřich Hojer se narodil v roce 1924 v pražských Holešovicích, jeho matka byla v domácnosti a otec byl ředitelem Československé obchodní dovozní společnosti.[2]

Hojerovým dva starší potomci zemřeli krátce po porodu,[2][3] Jindřich tak vyrůstal jako jedináček, takže prý bylo později obtížné získat povolení rodičů ke vstupu do skautského oddílu.[3] Mladý Jindřich navštěvoval obecnou školu v Holešovicích a následně nastoupil na Akademické gymnázium Na příkopě,[2] odkud se znal s Václavem Černým, pozdějším profesorem na ČVUT a nerozlučným skautským kamarádem.[2] Jindřich Hojer taktéž navštěvoval Sokol, nicméně v roce 1936 jej právě Václav Černý přivedl do 2. pražského skautského oddílu, který vedl Jaroslav Foglar.[2][3] Pět let, které mohl v oddílu strávit, patřilo k jeho nejoblíbenějším a o skautingu tvrdí, že z něho „udělal pořádného kluka“.[3][4]

V roce 1941 mu umřel otec, což rodinnou situaci za druhé světové války ještě zkomplikovalo.[2] Jindřich Hojer odmaturoval roku 1943 a předvolání na totální nasazení (při odklízení trosek Hamburku) se vyhnul šťastně tím, že nastoupil do Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví.[2][3] V roce 1945, po znovuotevření českých vysokých škol, mohl začít studovat během zaměstnání chemii v Praze.[2][3] Období komunistického režimu považuje za „čtyřicet let ztraceného života“.[3]

Jindřich Hojer používá ke psaní knih starý psací stroj, památku po své druhé ženě Táje. Na tomto stroji napsal jak knihu Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky, tak i knihu Střípky ze života Jindry Hojera

Jindra Hojer ve svém bydlišti – v Domově pro seniory Dubina v Pardubicích – s komiksovým sešitem Rychlé šípy z roku 1967 s kresbou Dr. Jana Fischera. Jindra ukazuje na postavičku, které Jaroslav Foglar dal jméno podle něho

V tomto období se stále věnoval chemii a ve volném čase sportům (zejména cyklistice, volejbalu, basketbalu a lehké atletice),[3] k jeho oblíbeným činnostem patřilo i horolezectví – Tatry například navštívil 23×.[3] V roce 1969 získal kandidaturu a začal přednášet na pardubické univerzitě.[2][3] Zaměstnán byl v Ústavu organických syntéz, pracoval zde dlouhých 43 let.[2][3] S Jaroslavem Foglarem obnovil kontakty v roce 1986, po Foglarově smrti v roce 1999 i v reakci na pomluvy o J. Foglarovi dali dohromady s přítelem V. Černým upomínkový sborník Jestřábe, díky.[2][3] Jindřich Hojer byl dvakrát ženat – nejprve se oženil po 2. světové válce,[3] nicméně po smrti první ženy obnovil kontakty se svou láskou jménem Tája z doby studia na gymnáziu, která byla v tu dobu rozvedená.[3] Vzali se roku 1983 a jeho druhá žena zemřela v roce 2013.[3]

Křest knihy Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky – Jindřich Hojer v obležení fanoušků podepisuje výtisky knihy

Kytarista Štěpán Rak hraje na křtu knihy Jindřicha Hojera Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky

Když odešel do důchodu, přestěhoval se do Kosmonos a zůstal i přese všechny peripetie celoživotním optimistou.[3] Až do pokročilého věku vyučoval němčinu a doučoval přírodovědné předměty.[2][3] Žil v domově pro seniory Dubina v Pardubicích.[5] V první polovině roku 2019 vydal knihu hlavolamů Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky, pod hlavičkou nakladatelství Ing. Lukáše Zemana – E-SMILE.cz / Knihy s úsmevem.cz. Projekt byl financován pomocí crowdfundingu.[6] Na serveru HitHit vybral projekt téměř 290 tisíc Kč, což je přes 330 % původně plánované částky 87 500 Kč.[7] Křest knihy proběhl 17. května 2019 v hale pardubického nádraží před knihkupectvím Mozaika a zúčastnil se ho nejen autor a vydavatel, ale i zástupci města a Domova pro seniory Dubina, kde Jindřich Hojer žil. Knížku pokřtil kytarista a pedagog, Hojerův přítel Štěpán Rak. Kniha zaznamenala velký úspěch a proto se autor s nakladatelem rozhodli vydat další knihu, tentokrát v podobě autobiografie s názvem Střípky ze života Jindry Hojera, která obsahuje povídky a příběh ze života i z cest po Řecku a Itálii z doby před sametovou revolucí i těsně po ní. Knihu doprovází fotografie, barvitě doplňující čtenářovu fantazii. V knize navíc ožívá i smyšlená postava pana Šmodrchy, se kterým prožijete neobyčejná dobrodružství obyčejného života. Kniha byla vydána a pokřtěna 5. září 2019 v Pardubicích.[8]

Jaroslav Foglar chtěl v roce 1938 pro postavy vznikajícího komiksu Rychlé šípy získat reálné předlohy.[3] Oslovil proto členy svého skautského oddílu. Na oslovení ohledně komiksové role vzpomíná Jindřich Hojer takto:

Po domluvě se svojí matkou a ujištění, že se bude jednat o kladnou postavu, svolil,[4] a tak v komiksu Rychlé šípy spatřila nová postava světlo světa[3] Předlohou pro postavu Červenáčka se zas stal jeho kamarád V. Černý, který měl ale ve skutečnosti přezdívku Černoch.[4]

• HOJER, Jindřich; ČERNÝ, Václav, a kol. Jestřábe, díky: Jaroslavu Foglarovi Hoši od Bobří řeky a přátelé. [s.l.]: Ostrov, 2000. 240 s. ISBN 80-86289-12-5.