Jindřichův Hradec (nádraží)
Jindřichův Hradec je železniční stanice v severní části stejnojmenného okresního města v Jihočeském kraji poblíž řeky Nežárky. Leží na jednokolejné trati Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Normálněrozchodná část stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 225). Součástí stanice je i nádražní restaurace (2019). Přímo naproti nádražní budově se nalézá druhá stanice ve městě, nádraží společnosti Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) na neelektrizované úzkorozchodných tratích 228 a 229 sloužící k přepravě cestujících z okolních obcí a pořádání turistických jízd.
| Jindřichův Hradec | |
|---|---|
 Nádražní budova v Jindřichově Hradci | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Město | Jindřichův Hradec |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 49°9′17,98″ s. š., 15°0′15,29″ v. d. |
  Jindřichův Hradec | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 743625 |
| Tratě | 226, 228, 229 |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| V provozu od | 3. listopadu 1887 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické vz. 5007 / mechanické / Remote 98[1] |
| Dopravních kolejí | 4 (1435 mm) + 4 (760 mm)[1] |
| Nástupišť (hran) | 3 (3) (1435 mm) + 3 (3) (760 mm)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy), Autobusové nádraží |
| Služby ve stanici |       |
| Kód památky | 102063 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Stanice byla vybudována státní společností Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existujících železnic v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 3. listopadu 1887 byl zahájen pravidelný provoz v úseku Veselí nad Lužnicí do Jihlavy. Vzhled budovy byl vytvořen dle typizovaného architektonického vzoru shodného pro všechna nádraží v majetku BMTB.
31. října 1897 došlo i díky lokálním investicím k završení iniciativy představitelů města Nová Bystřice, kdy bylo dokončeno železniční spojení s Jindřichovým Hradcem, poté byla pro potřeby stavby trati založena akciová společnost Localbahn Neuhaus – Neubistritz (česky Místní dráha Jindřichův Hradec – Nová Bystřice), stavební práce prováděla firma Leitner & Fröhlich z Vídně. Dopravní obsluhu trati pak zajišťovala společnost Císařsko-královské státní dráhy (kkStB). Kolejový rozchod činí 760 mm (tzv. bosenský rozchod).
Úzkokolejná trať pokračovala roku 1906 směrem k Obratani, kde se trať potkávala se spojovací tratí z Horní Cerekve do Tábora (dnes označovaná jako 224). Vlastníkem trati byla akciová společnost Místní dráha Jindřichův Hradec – Obrataň, stavbu provedla firma Ing. Antonín Loos z Prahy. Provoz rovněž zajišťovala (kkStB). Po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Elektrická trakční soustava zde byla dána do provozu 28. května 1980.
Popis
Nachází se zde jedno hranové a tři ostrovní nekrytá nástupiště, k příchodu na ostrovní nástupiště slouží přechody přes kolejiště. Nástupiště při opačné (jižní) straně slouží k obsluze vlaků úzkorozchodné trati. V těsném sousedství se nalézá také městské autobusové nádraží.
Reference
- Plánek stanice Jindřichův Hradec. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, únor 2020.
Literatura
- SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Baset., 2004. ISBN 80-7340-034-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřichův Hradec na Wikimedia Commons
- Profil stanice na stránkách Českých drah