Jiftách
Jiftách (hebrejsky יִפְתָּח, Jiftach), též přepisováno jako Jefte či Jefta, je postava z Bible – jeden z mnoha izraelských soudců, kteří působili v době, kdy izraelské kmeny ještě neměly krále, ale již byly usídleny v Kanaánu. Jméno Jiftách je překládáno jako „Otevírá“ či „Otevře“.[1] David Gans ve své kronice uvádí, že Jiftáchovo soudcovské období spadá do let 2781–2787 od stvoření světa neboli do let 981–974 před naším letopočtem,[2] což odpovídá šesti letům soudcování.[3] Před ním byl soudcem Jaír Gileádský a po něm Ibsán.
Jiftách | |
---|---|
Narození | 1160 př. n. l. Gileád |
Úmrtí | 1080 př. n. l. (ve věku 79–80 let) |
Národnost | Synové Izraele |
Povolání | soudce |
Následovník | Ibsán |
Nábož. vyznání | jahvismus |
Děti | Dcera Jiftáchova |
Funkce | Starozákonní soudci Izraele |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příběh soudce Jiftácha je zapsán v 11. a 12. kapitole knihy Soudců a v rámci židovských bohoslužeb je část příběhu pravidelně jednou ročně čtena jako haftara k paraši Chukat. Osoba Jiftácha je především známá kvůli neuváženému slibu, který dal Hospodinu za to, že mu pomůže zvítězit v boji s amonským králem.[4] To se stalo námětem mnoha uměleckých zpracování, ať už hudebních (oratorium Jephta Giacomo Carissimiho), výtvarných nebo literárních. Pojednává o něm i historický román Liona Feuchtwangera Jefta a jeho dcera.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiftách na Wikimedia Commons
Reference
- HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 236.
- GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 51.
- Sd 12, 7 (Kral, ČEP)
- Sd 11, 30–31 (Kral, ČEP)
Literatura
- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Jefte.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo JIFTÁCH.