Ibsán

Ibsán (hebrejsky אִבְצָן‎, Ivcan), v českých překladech Bible přepisováno též jako Ibsan, Ibcan či Abesam, je jméno jednoho ze starozákonních soudců, o němž se zmiňuje kniha Soudců.[1] Biblista Heller jeho jméno vykládá jako „Rozbahněný“, ale poukazuje též na jiný význam, jenž může souviset s velkou únavou či útrapou matky při jeho porodu.[2]

Ibsán soudil syny Izraele po soudci Jiftáchovi sedm let. Podle Davida Ganse toto období spadá do let 2787–2793 od stvoření světa neboli do let 974–968 před naším letopočtem.[3] Za života soudce Ibsána se odehrál příběh Rút a židovská tradice ztotožňuje osobu Ibsána s Bóazem, jenž pojal Rút za manželku v rámci pravidel levirátu.[4] Podle této tradice Ibsán soudil v judském městě Bét-lechem, kde byl po své smrti také pochován, a ne ve městě téhož jména, o němž se zmiňuje kniha Jozue a jež leželo na území kmene Zabulón.[5] Po Ibsánovi soudil syny Izraele soudce Elón.

Z toho mála, co můžeme z knihy Soudců vyčíst o Ibsánovi, je zřejmé, že to byl muž, který považoval rodinu za základ národa. Nejen, že zplodil 30 synů a 30 dcer, ale také všem těmto svým potomkům opatřil manželské partnery.