Jicchak Danciger

Narodil se v Berlíně[3] do sionisticky smýšlející rodiny. Jeho otec byl chirurg, který v první světové válce sloužil v německé armádě. V roce 1923 Dancigerova rodina podnikla aliju do britské mandátní Palestiny,[3] kde se usadila v Jeruzalémě. V letech 1934 až 1937 Jicchak studoval umění na londýnské Slade School of Fine Art.[3] Velmi jej ovlivnily návštěvy Britského muzea, Antropologického muzea a umění starověkého Egypta, Asýrie, Babylonu, Persie, Indie, Oceánie a Afriky. Všechny tyto vlivy později sehrály významnou roli při jeho sochařské tvorbě. Zpět do mandátní Palestiny se vrátil v roce 1937 a otevřel si umělecké studio v Tel Avivu. Od roku 1955 až do své smrti v roce 1977 učil na Technionu v Haifě.[3]

Dancigerova socha „Nimrod“

V letech 1938 až 1939 Danciger vytvořil své nejslavnější rané dílo, sochu „Nimrod“.[3] Soška je 90 centimetrů vysoká a je vyrobena z červeného nubijského pískovce, dovezeného z jordánského města Petra.[4] Představuje biblickou postavu Nimroda jako nahého neobřezaného lovce se sokolem na rameni, nesoucího luk.[1] Styl tohoto díla ukazuje na vliv staroegyptských soch.

Reliéf (1958), Giv'at Ram, Jeruzalém

Odhalení sochy však způsobilo skandál. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, která Dancigerovi vytvoření sochy zadala, nebyla spokojena s výsledkem a silné protesty se ozývaly rovněž z náboženských kruhů. Během několika let se však Dancigerův „Nimrod“ stal všeobecně uznávaný jako mistrovské dílo izraelského umění a významně ovlivnil a inspiroval práci pozdějších sochařů, malířů, spisovatelů a básníků.

Socha Nimroda se stala znakem kulturně-politického Kana'anského hnutí, které prosazovalo postavení se zády k židovským náboženským tradicím, přerušení vztahů s diasporními Židy a jejich kulturou a jejich nahrazení „hebrejskou identitou“ založenou na starověkých semitských hrdinských mýtech, jako byl například Nimrod.[1] Přestože hnutí nikdy nezískalo výraznou podporu v izraelské společnosti, mělo značný vliv na izraelské intelektuály ve 40. a 50. letech 20. století.

Zahynul v roce 1977 při autonehodě u města Ramla.[5]

• 
  Negevská ovce (1963), Telavivské muzeum umění
• 
  Kešer Chadorot – Spojení mezi generacemi (1969)
• 
  Hořící keř (1957)
• 
  Za padlé (1962), Cholon

• 1946 – Dizengoffova cena za sochařství[6]
• 1968 – Izraelská cena za sochařství[7]