Jiří Zajíc

Odmala jej přitahovala výchovná činnost, profesně se jí však kvůli tehdy panujícímu komunistickému režimu nemohl přímo věnovat. Vystudoval proto numerickou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, následně působil jako pedagogický asistent na Katedře aplikované matematiky a programování Fakulty strojní ČVUT a v letech 1976–1990 jako matematik-analytik ve Výpočetním centru Vysoké školy ekonomické, kde se zaměřoval na využívání počítačů pro výuku (byl mj. spoluautorem prvního komplexního systému pro řízení výuky pomocí počítače ÁMOS) a vyučoval matematiku.

Byl zároveň aktivní ve volnočasové činnosti s mládeží; v období pražského jara byl zástupcem vedoucího skautského oddílu v Junáku, po jeho zrušení pak do roku 1990 vedl odbor turistiky TJ Sokol Praha-Krč, při němž vzniklo a fungovalo několik turistických oddílů mládeže navázaných na podzemní církev. Členové těchto oddílů pocházeli převážně z křesťanských a disidentských rodin a po obnově Junáka znovuzaložili 7. skautské středisko Blaník.

Mezi lety 1982–1990 působil jako hlavní redaktor ilegálního „československého týmu pro křesťanskou výchovu“, v němž působili mimo jiné i Miloslav Vlk, Josef Kopecký či Aleš Opatrný. V lednu 1990 založil[1] a do roku 1994 vedl[2] redakci náboženského života Českého rozhlasu, následně v ní do roku 2001 působil jako redaktor. Specializoval se na problematiku průniku náboženského a společenského života, mezináboženského dialogu, křesťanského světonázoru, výchovy a vzdělávání a vytvořil více než tisíc pořadů.

Od roku 1990 je aktivní v ústředních orgánech obnoveného Junáka. V letech 1990–2001 byl zpravodajem Ústřední rady pro duchovní výchovu a vnější komunikaci.[3] V této funkci položil základy komunikace Junáka s veřejností a především vedl reformulaci jeho skautského slibu tak, aby zahrnoval duchovní rozměr; je autorem nadnáboženské formulace s odkazem na Nejvyšší Pravdu a Lásku přijaté sněmem v roce 1992.[4] Stál u reforem výchovného programu Junáka a vzdělávání jeho činovníků, aktivně působí na řadě vzdělávacích kurzů. Od roku 2008 vede odbor duchovní výchovy Junáka.[5]

Stál u zrodu České rady dětí a mládeže zastřešující desítky dětských a mládežnických organizací (kromě Junáka např. Pionýr, Asociace turistických oddílů mládeže, YMCA v ČR, Mládež hasičů Čech, Moravy a Slezska) v roce 1998 a mezi lety 2001–2005 ji organizačně vedl jako ředitel její Kanceláře.[6]

Mezi lety 1992–2000 byl členem a v letech 1993 až 1997 – za předsednictví Jiřího Grygara – místopředsedou Rady České televize.[7][8][9] Později působil jako analytik na Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,[10] kde měl na starosti zejména analýzy pořadů ohrožujících děti a mladistvé, objektivitu a vyváženost zpravodajských a publicistických pořadů.

Mezi lety 2008–2012 působil v Národním institutu dětí a mládeže Ministerstva školství jako vedoucí oddělení propagace, dokumentace a informatiky, od roku 2012 v Národním institutu pro další vzdělávání jako metodik pro vzdělávání dospělých.

V roce 2019 mu byl udělen Řád stříbrného vlka, nejvyšší skautské vyznamenání v České republice.[4]

Jiří Zajíc při rozhovoru s Dominikem Dukou po poutní mši svaté na svátek sv. Jiří, 24. 4. 2014

Je spoluautorem několika knih rozhovorů:

• Rozhovory s kardinálem Miloslavem Vlkem (1997)[11] – rozhovory s Miloslavem Vlkem
• Erazim Kohák – Poutník po hvězdách (2001) – rozhovory s Erazimem Kohákem
• Příběhy ke skautskému slibu a zákonu (2017)

Dále publikuje zejména v oblasti výchovy, vzdělávání, občanské společnosti, médií, náboženství a duchovního života.