Jiří Wolf

Poprvé byl odsouzen 16. února 1978[5] ke třem letům vězení za podvracení republiky podle § 98 odst. 1 trestního zákona.[5], ve II. nápravně-výchovné skupině pro údajné podvracení republiky. Ve vězení mu byl trest prodloužen o půl roku pro údajné křivé obvinění.[6]

Po svém propuštění se začal aktivně pohybovat v chartistických kruzích a byl ve styku např. s Janem Wünschem. Dostal se do velmi tíživé finanční situace, kdy mu údajně pomohla i Nadace Charty 77. Podle knižně vydané korespondence Františka Janoucha a Václava Havla obdržel Wolf na Havlovu přímluvu dvakrát 400 Tuzexových bonů, v únoru a v listopadu 1982.[7]

Podruhé byl zatčen 17. května 1983 pro údajné podvracení republiky podle § 98/odst. 1, 2, které mělo spočívat především v tom, že poskytl rakouskému velvyslanectví v Praze dokument Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice. Byl odsouzen Městským soudem v Praze 21. prosince 1983 k 6 letům vězení ve III. nápravně-výchovné skupině a 3 letům ochranného dohledu. Vězněn v NVÚ Valdice.[8]

Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice

Zprávu o poměrech panujících v komunistickém vězeňství napsal na základě vlastních zkušeností hned pro propuštění z Valdic roku 1980 a prostřednictvím Anny Šabatové odeslal ke zveřejnění za hranice. Plánoval, že bude zveřejněna až poté, co se vystěhuje do Rakouska. Dohodu však porušil a zprávu předčasně vydal Jan Kavan v nakladatelství Palach Press a Wolf byl na cestě do Rakouska zatčen.

Po mezinárodní ostudě došlo v Minkovicích k omezení násilností.

Za publikaci v nakladatelství Palach Press obdržel 30 000 Kčs, podvodem bývalého přítele a agenta StB Františka Hrabala obdržel pouze 13 000 Kčs.[9]

V rozsudku č.j. 4 T 53/80 bylo konstatováno, že u pana Wolfa byla zjištěna trvalá povahová odchylka, psychopatie, a tato porucha je výrazná. V pedagogicko-psychologické charakteristice, zpracované při nástupu výkonu trestu v roce 1979 je uvedeno, že se jedná o primárně narušeného jedince s psychopatickou strukturou osobnosti. Jeho osobnost je hysterická, sociálně maladaptivní, s rysy nezdrženlivosti. Má narušen hodnotový a zejména normativní systém. V hodnocení vychovatele NVÚ Minkovice ze dne 17.3.1980 je mj. uvedeno, že se velmi nerad podřizuje ustanovením ústavního řádu a Řádu o výkonu trestu odnětí svobody, který neuznává a nerespektuje. Jde o soustavného stěžovatele právě na to, že je po něm vyžadováno plnění povinností ve výkonu trestu. Povahově je nevyrovnaný, vznětlivý, neukázněný a v konfliktních situacích hrubý a sprostý ve vyjadřování. Soustavně se domáhá výhod, které mu nenáležejí a při neúspěchu je arogantní a provokativní. Ve výkonu trestu se cítí být mučedníkem a po odpykání trestu bude účtovat.[10]

V září 2006 společně s dalšími dvěma vězni z Minkovic, Vladimírem Hučínem a Jiřím Gruntorádem, obvinili tehdejšího komunistického poslance JUDr. Josefa Vondrušku, že je jako vězeňský dozorce týral. V říjnu roku 2013 soud Josefa Vondrušku osvobodil.

Po revoluci Jiří Wolf publikuje v internetových médiích články, v nichž líčí Václava Havla jako morální kreaturu, notorického alkoholika atd, obviňuje vedoucí představitele Charty 77, že ve velkém zpronevěřovali zahraniční finanční pomoc pro český disent.[11]

Denunciace týkající se zneužití peněz odmítl zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch a předseda její správní rady, když upozornil, že peníze byly důkladně evidovány a že korespondence Havel-Janouch, která se týká důvodů a účelů, pro které byly peníze zasílány, byla publikována v roce 2007 bez jediného redakčního či cenzurního škrtu. Janouch uvedl, že "Poznamenám, že navíc všechny účetní knihy Nadace Charty 77 jsou zachovány a uloženy v archivu – lze v nich dohledat každou, i sebemenší, finanční položku, navíc doloženou doklady. Účetní knihy a doklady Nadace procházely důkladnou kontrolou švédského revizora a byly každoročně schvalovány švédskými daňovými úřady."

John Bok uvedl, že Wolf před revolucí žádné výhrady neměl. Zklamalo jej až polistopadové dění a to, že jeho utrpení nebylo podle něj dostatečně oceněno. Veškerou nespokojenost s dalším vývojem si personifikoval do osoby Václava Havla. Wolf podle něj nikdy nebyl s Havlem v užším kontaktu, což potvrzuje i Wolfova kniha, kde se zmiňuje, že se několikrát zúčastnil bytových diskusí, které se u Havlů pravidelně konaly. John Bok se v letech 1988 a 1989 Havlovým staral o byt a z toho důvodu je přesvědčen, že „všechny ty věci, které Jiří píše, jsou lež“.[12]

Olgu Havlovou obvinil Wolf z nekalých praktik při získávání financí pro její nadaci v 90. letech (údajnou korupcí úřadu MČ Praha 1 a ministerstva zdravotnictví).

Kritizoval rovněž poměry v Konfederaci politických vězňů pod vedením Naděždy Kavalírové.[13]

V lednu 2012 šířil tvrzení, že Havlova rakev při smutečních obřadech byla prázdná.

18. října 2020 vystoupil na akci sportovních fanoušků proti opatřením vlády směrovaným proti šíření covidu-19. Akce nedodržela bezpečnostní opatření a došlo k potyčce s policií ČR.[14]

V roce 1994 vyšel životopis Good Soldier Wolf, který spolu s Wolfem napsal kalifornský novinář Stuart Rawlings.[9]

V letech 2000 a 2002 vydalo brněnské nakladatelství Doplněk dvě knihy povídek pro děti:[15][16] na obálce je jako autor uveden Král Buchtelík V., v tiráži Jiří Wolf. U první knihy nakladatelství v anotaci píše, že příběhy autor vytvořil během věznění. Druhá kniha jsou pohádkové příběhy z prostředí rodin vltavských plavců (vorařů); v povídkách vystupují jako pohádkové bytosti například čerti nebo baronka Bída a její bratr Hlad. Obě knihy ilustrovala Jana Braná.[16]

Napsal rovněž knihu Malostranské vyprávěnky, na kterou mu udělila grant městská část Praha 1, k vydání podle jeho vyjádření nedošlo, údajně pro jeho antikomunistickou činnost.[15]