Jiří Jelínek (kytarista)
Jiří Jelínek (12. září 1954 Praha – 5. října 1977 Praha) byl český jazz-rockový kytarista sedmdesátých let dvacátého století. Byl ovlivněn hlavně hrou Johna McLaughlina. Spolu s Michalem Pavlíčkem tvořil kytarovou osu skupiny Expanze, od roku 1976 hrál se skupinou Etc.... Jeho smrt byla zapříčiněna endogenními depresemi, v jejichž důsledku spáchal sebevraždu.
| Jiří Jelínek | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 12. září 1954 Praha, Československo |
| Úmrtí | 5. října 1977 (ve věku 23 let) Praha, Československo |
| Žánry | jazz-rock |
| Povolání | kytarista |
| Nástroje | Kytara |
| Aktivní roky | 70. léta 20. století |
| Příbuzná témata | Feeling free, Expanze, Etc..., John McLaughlin, Vladimír Padrůněk, František Francl, Vladimír Mišík, Mahagon |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Deset let po jeho smrti, v roce 1987, vydala skupina Etc.. EP Jiří Jelínek in memoriam s nahrávkami z let 1976 až 1977.
Život
Jiří Jelínek měl poměrně složité dětství, kdy žil střídavě u babičky v Mníšku u Třeboně, později na internátě a nakonec převážně s matkou, což v kombinaci s plachou a uzavřenou povahou zřejmě vyústilo v jeho nevyvážený duševní stav a předčasný dobrovolný odchod z tohoto světa.
Už v šestnácti letech působil ještě jako učeň ČSA ve skupině Feeling free. Prvním vážným hudebním angažmá byla skupina Expanze, od července 1976 se Jiří Jelínek stal profesionálním kytaristou a stal se nedílnou součástí skupiny Etc..., která v té době slučovala umělce těchto jmen: František Francl, Vladimír Mišík, Vladimír Padrůněk. Jan Hrubý o této kapele prohlásil, že to "byla vůbec ta nejdokonalejší sestava, k jaké mohlo dojít. Padrůněk byl v té době nejlepší basista u nás, ale to ovšem nic nemění na situaci, že Jirka byl téměř o třídu výše".[1]
Dne 8. září 1977 byl Jiří Jelínek s těžkými depresemi hospitalizován na psychiatrické klinice v Bohnicích a o necelý měsíc později zemřel, když během víkendového propuštění do domácí léčby vyskočil z okna.
Vzpomínky
Jan Hrubý o něm prohlásil:
"V osobě J.Jelínka přišla česká rocková scéna o nejlepšího kytaristu, jakého kdy měla. Byl to hudebník, který si vážil všech hudebních stylů, které neměly nic společného s klišé."[1]
A Lev Pavluch dodal:
"Jeho hra byla ve své době opravdu jedinečná, a nebylo to pouze talentem. Svého mistrovství dosáhl především díky obrovské píli a poctivosti. Na vrcholu své kariéry trénoval i šestnáct hodin denně."[1]
Odkazy
Reference
- Sleeve-note EP Jiří Jelínek in memoriam
Literatura
- GRATIAS, Petr. Cesty do rockového nebe : jednatřicet portrétů československých rockerů. Brno: Nakladatelství JOTA, 2019. ISBN 978-80-7565-529-5. S. 86–93.
