Jiří Hanák

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník. V letech 1963 až 1968 byl členem Komunistické strany Československa (KSČ).[1] V roce 1977 podepsal Chartu 77, od ledna 1988 působil v samizdatových Lidových novinách, v jejichž redakci Lidových novin zůstal i po sametové revoluci v listopadu 1989, a to ve funkci zástupce šéfredaktora.

Byl i redaktorem Svobodného slova, stál u počátků časopisu Týden; z příběhů, které v letech 1999–2000 pro časopis psal, sestavil a vydal v roce 2001 knihu Orwellovo století, ilustrující rok po roce průběh a nejdůležitější události 20. století. Později nastoupil jako komentátor do deníku Právo. Od dubna 2016 začal publikovat opět v Lidových novinách,[2] kde měl na starosti sobotní Poslední slovo.[1]

V roce 2005 mu byla udělena novinářská Cena Ferdinanda Peroutky. Roku 2016 získal Cenu Opus Vitae „za mistrovství pera, občanskou statečnost a paličatost“.[3] Byl označován za doyena dnešních českých sloupkařů a je považován za mistra politicky aktuálního, historicky poučeného, vtipného krátkého komentáře, vynikajícího krásnou češtinou.[4]