Jiří Friedl

Jiří Friedl po maturitě v roce 1995 na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně vystudoval v letech 1996–2001 Filozoficko-přírodovědeckou fakultu Slezské univerzity v Opavě, magisterský obor Historie s rozšířenou výukou jazyků, v letech 2001–2004 pak doktorské studium v oboru České a československé dějiny.[3] V roce 2009 se na téže fakultě habilitoval a získal titul docent. V roce 2014 obdržel na Akademii věd České republiky titul doktora věd, DSc.[4]

Badatelsky se věnuje mimo jiné dějinám Polska a polské menšině na Těšínsku ve 20. století.[5][6] Za svou badatelskou i popularizační činnost v oblasti nejnovějších dějin česko-polských vztahů obdržel roku 2011 Bronzový Záslužný kříž Polské republiky.

Věnuje se také pedagogické práci, nejprve přednášel na Karlově univerzitě, poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Publikací za svoji kariéru vydal značné množství.[7][8] Zde je zmíněno jen několik nejvýznamnějších.

Monografie / kolektivní monografie:

• Příběh generála Lukase. Přerov: Šárka, 2002, 205 s.
• Na jedné frontě. Vztahy československé a polské armády (Polskie Siły Zbrojne) za druhé světové války. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2005, 384 s. (vyšlo rovněž v polském překladu pod názvem Na jednym froncie. Czechosłowacko-polskie stosunki wojskowe 1939–1945. Gdańsk – Warszawa 2011)
• Rozpačité spojenectví. Československo-polské vztahy v letech 1945–1949. Praha: Aleš Skřivan ml., 2008. 399 s. (spoluautor Z. Jirásek; vlastní podíl – část nazvaná Vztahy mezi Československem a Polskem v letech 1945–1949, s. 11-339).
• Češi a Poláci na Těšínsku 1945–1949 (Czesi i Polacy na Zaolziu 1945–1949). Praha–Brno: Historický ústav AV ČR, Conditio humana 2012, 311 s.
• Vojáci–psanci. Polská Svatokřížská brigáda Národních ozbrojených sil na českém území vroce 1945. Praha: Vojenský historický ústav, 2015, 167 s.