Jiří Dolejš

Je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze (1984). Na této škole později po dobu čtyř let vyučoval. Pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV (1984–1990) a v Ústavu hospodářské politiky (1991–1992).[1]

Členem KSČ byl od ledna 1989. Po sametové revoluci zůstal členem nástupnické KSČM.[1] V komunálních volbách roku 1994 a komunálních volbách roku 1998 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy za KSČM. V komunálních volbách roku 2002 a komunálních volbách roku 2010 sem kandidoval neúspěšně. Profesně se k roku 1998 uvádí jako ekonom, k roku 2002 coby místopředseda ÚV KSČM.[2]

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KSČM (volební obvod Praha).[3] Byl členem sněmovního rozpočtového výboru. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006. Stal se místopředsedou rozpočtového výboru. Opětovně byl do sněmovny zvolen ve volbách v roce 2010. Je členem rozpočtového výboru a výboru mandátového a imunitního.[4][5][6]

V letech 1993 až 1999 byl zaměstnancem Ústředního výboru KSČM. Od roku 1999 byl místopředsedou ÚV KSČM, na funkci rezignoval v září 2009 na základě skandálu vyvolaného deníkem MF Dnes (viz níže). Působil rovněž coby vedoucí teoreticko-analytického pracoviště ÚV KSČM.[1]

Na přelomu 20. a 21. století se v rámci KSČM stal jedním z představitelů reformního proudu (podobně jako Miloslav Ransdorf), který prosazoval modernější výklad marxismu a byl vstřícnější vůči vstupu Česka do Evropské unie. Na 6. sjezdu KSČM v květnu 2004 bylo toto křídlo ovšem poraženo a Dolejš zůstal jediným zástupcem reformistů v nejvyšším vedení strany.[7] Počátkem roku 2003 patřil v rámci KSČM ke skupině politiků, která podporovala variantu nalezení levicového kandidáta na post prezidenta s tím, že taková dohoda by pak otevřela cestu i k vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Většina strany se ale rozhodla podpořit Václava Klause.[8] Jako umírněný komunista se prezentuje i v pozdějších letech. V roce 2011 ostře kritizoval prohlášení Svazu mladých komunistů Československa k smrti Václava Havla a řekl, že je dobře, že se od této mládežnické organizace KSČM distancovala.[9]

V roce 2006 byl napaden a zbit skupinou násilníků, podle Dolejše šlo o politicky motivovaný útok.[1]

Ve volbách do Senátu v roce 2012 kandidoval ve volebním obvodu 23 (Praha 8, Letňany, Čakovice, Ďáblice, Březiněves, Dolní Chabry), a postoupil do druhého kola voleb, kde byl poražen kandidátkou ODS Danielou Filipiovou.[10]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2013 byl zvolen poslancem za KSČM z prvního místa, když v počtu preferenčních hlasů porazil lídryni kandidátky Martu Semelovou.[11]

Ve stínové vládě KSČM zastává post jejího místopředsedy pro hospodářskou politiku a spravuje resort financí.[12]

V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, ale neuspěl.[13] Stal se však zastupitelem Městské části Praha 6, když se vlivem preferenčních hlasů posunul z původního 6. místa na konečné 2. místo kandidátky (KSČM získala v městské části 3 mandáty).[14] Na IX. sjezdu KSČM v Praze v polovině května 2016 obhájil funkci místopředsedy strany.[15] Pozici zastával do dubna 2018.[16]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za KSČM v Praze. Získal 4 124 preferenčních hlasů a přeskočil tak lídryni kandidátky Martu Semelovou.[17] V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva hlavního města Prahy, ale neuspěl.[18] Na Praze 6 již nekandidoval.[19]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval na 9. místě kandidátky KSČM v Praze. Zvolen však nebyl, neboť KSČM nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.[20]

• Tank číslo 23

• Osoba Jiří Dolejš ve Wikicitátech
• Jiří Dolejš na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Blog Jiřího Dolejše na Aktuálně.cz
• Stránka Jiřího Dolejše na Facebooku
• Dolejš: Lenin to myslel dobře a komunisté chtěli lepší svět, idnes.cz, 23. září 2009
• Jiří Dolejš hostem pořadu Interview Plus, Český rozhlas Plus, vysíláno 14. 11. 2018 11:34