Jevhen Perebyjnis

V roce 1992 ukončil studium na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě.[5] V témže roce se stal také zaměstnancem tamějšího ministerstva zahraničních věcí.[6] Posléze zastával v letech 2008–2011 úřad velvyslance ve Švédsku, v letech 2013–2015 pracoval v odboru informační politiky ministerstva zahraničních věcí (byl tiskovým mluvčím ministerstva), od roku 2015 pak byl jmenován ukrajinským velvyslancem v Lotyšsku.[7] Na začátku roku 2017 se o něm začalo hovořiti jako o budoucím velvyslanci v České republice. Platí za mocného kritika Kremlu.[8]

V září 2018 zaslal kritický dopis České televizi, ve kterém protestoval proti odvysílání polského filmu Volyň, který popisuje genocidu Poláků spáchanou příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (banderovci) během druhé světové války. Podle Perebyjnise některé „zavádějící a nepravdivé záběry z filmu hodně Ukrajinců považuje za urážející.“[9] Na začátku roku 2019 se ostře ohradil proti slovům Václava Klause, který v televizi Prima označil Ukrajinu za největší bezpečnostní problém, neboť ji údajně Západ navádí k provokacím proti Rusku. Jevhen Perebyjnis výrok komentoval srovnáním s rokem 1938. "...bylo to Československo, kdo vyprovokoval „opatrně a střízlivě“ uvažujícího Hitlera?“ napsal velvyslanec na Twitteru.[10]

• „My si stále velice vážíme prezidenta Masaryka, který v Česku pro naše krajany vytvořil výborné podmínky pro jejich život a rozvoj. Měli jsme ukrajinské školy, nakladatelství, vydávali jsme noviny, knihy. Bylo to období rozkvětu.“[11]

• „Bandera usiloval o nezávislost země. Jeho Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) bojovala jak proti nacistům, tak proti sovětskému režimu. Jediným cílem bylo vytvoření nezávislého ukrajinského státu.“[11]