Jestřebské slatiny

Před vyhlášením bylo, po protestech zdejších obyvatel obávajících se znehodnocení jejich nemovitostí vyšší hladinou podzemní vody, nutno vyčistit koryto Robečského potoka.[4]

V květnu 2010 Ministerstvo životního prostředí publikovalo záměr, dne 10. května 2012 vydalo vyhlášku (sbírka 158/2012, částka 56/2012), v níž je zakotveno datum platnosti na 1. červenec 2012.

Zamokřená část Jestřebské slatiny

V jihovýchodní části Českolipska leží Evropská významná lokalita Jestřebsko – Doksko a zároveň chráněná Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Hlavním vodním tokem je zde Robečský potok. Centrální částí národní přírodní památky je okolí Konvalinkového vrchu, Slunečního dvora, Shnilé louky a bývalý Baronský rybník. Jedná se o katastrální území obcí Jestřebí a Doksy, které jsou obě v okrese Česká Lípa.

Plocha národní přírodní památky je 114,3 hektarů. Navazuje na ni vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 34,57 hektarů.[3] Zahrnuje území přírodních památek Konvalinkový vrch a Slunečný dvůr, které byly vyhlášením Jestřábských slatin zrušeny.[5]

Jsou zde zachovány zvláště chráněné druhy rostlin, zejména kosatec sibiřský, česnek hranatý, ostřice lemovaná, popelivka sibiřská a tolije bahenní. Roste zde ve velkém rozsahu vrba plazivá a mnohá další rostlinná společenstva, zasluhující ochranu. Na loukách se vyskytuje modrásek očkovaný, modrásek bahenní, zmije obecná, skokan skřehotavý.