Ostřice Hostova

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 20–60 cm,[1] Je vytrvalá, řídce trsnatá, s krátkým oddenkem a krátkými obloukovitými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je tupě trojhranná, jen nahoře drsná, asi 2x delší než listy,[2] čepele jsou asi 2–5 mm široké,[2] na líci tmavozelené, na rubu sivé.[1] Bazální pochvy jsou nejčastěji bělavé až šedavé, roztřepené v šedá vlákna, přecházející v čepele[1]. Ostřice Hostova patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčí vrcholový klásek bývá jen jeden, zřídka 2, samičích nejčastěji 2–3[2]. Samičí klásky jsou asi 1–3 cm dlouhé[2] a krátce stopkaté. Dolní listen má pochvu a je kratší než květenství, listeny vyšších klásků jsou také pochvaté.[2] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je asi 3,1–5,5 mm dlouhá,[3], zelená, nelesklá, vynikle žilnatá, zakončená krátkým dvouzubým zobánkem.[2] Zobánek je na vnitřní straně zubů hladký.[1] Každá mošnička je podepřená plevou, která je červenohnědá až tmavě hnědá s širokým bělavým okrajem a zeleným středním žebrem.[1] V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[1] Počet chromozómů: 2n=56.[1]

Ostřice Hostova roste ve střední, západní (včetně Velkou Británie a východní Evropě, na východ po Rumunsko, na sever hlavně po jižní Skandinávii. V jižní Evropě a na východ až po Kavkaz jsou jen ojedinělé izolované lokality. Dále roste na severovýchodě Severní Ameriky, hlavně Labrador a okolí.[4][3]

V ČR vzácně od nížin do podhůří, je to silně ohrožený druh flóry ČR, kategorie C2. Na Moravě roste jen málo. Najdeme ji na hlavně na slatinných loukách.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice Hostova na Wikimedia Commons