Rájec-Jestřebí

Rájec-Jestřebí (německy Raitz-Jestreb) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 5 km severně od Blanska na řece Svitavě a na železniční trati spojující Brno, Blansko a Českou Třebovou. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel. Je označováno jako Severní brána Moravského krasu.

Rájec-Jestřebí
Zámek Rájec (2012)
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0641 582239
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBlansko
Okres (LAU 1)Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°24′39″ s. š., 16°38′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 672 (2022)[1]
Rozloha15,67 km²
Nadmořská výška295 m n. m.
PSČ679 02
Počet domů1 101 (2021)[2]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduBlanenská 84
679 02 Rájec-Jestřebí
[email protected]
StarostkaRomana Synakieviczová
Oficiální web: www.rajecjestrebi.cz
Rájec-Jestřebí
Další údaje
Kód obce582239
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do roku 1960 se jednalo o dvě obce, Rájec nad Svitavou a Jestřebí, ty se následně sloučily do jednoho města. Jméno městečka vzniklo sloučením obou názvů obcí.[3] Kromě nich jsou dalšími částmi města také vesnice Holešín a Karolín.

Historie Rájce

Z nejstarších dob je o Rájci málo zpráv. Jako všechny osady, při nichž se stala nějaká větší událost, například bitva, je Rájec zaznamenána pouze ve zprávách o panských rodech, jimž patřil.

Jméno Rájec je asi zdrobnělé slovo ráj. V 15. století se píše v listinách Rajecz a od poloviny stejného století se vyskytuje přehlasovaný tvar Rejc. Z historie se mnoho zpráv nedochovalo, je známo pouze, že v Rájci byly dva hrady. Oba byly patrně zničeny za válek moravských markrabat Jošta a Prokopa. Poslední zmínky o rájeckých hradech jsou z roku 1464, písemné prameny však o nich hovoří jako o zpustlých. U severněji položeného hradu se zachoval pouze název – Na hradisku. Druhý hrad stál pravděpodobně někde v místech, kde byl později postaven renesanční zámek. Rájec se poprvé zmiňuje roku 1141 na známém soupisu biskupských statků olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Nejsou přesné zprávy, kdy byl Rájec od biskupství odtržen. Je známo například, že ve 14. a 15. století měl Rájec pánů několik, jeho statky byly tudíž rozděleny mezi několik majitelů.

Roku 1385 měl téměř všechen majetek Ješek Puška z Kunštátu. Jeho syn Heralt ho prodal Alšovi Kunštátskému, ale brzy po roce 1412 větší část těchto statků pozbyl. Později jej pak panský soud přisoudil Janovi z Lomnice, jenž ovšem musel zaplatit dluhy panství. Jan z Lomnice se za držel husitských válek strany katolické. Statky byly proto nemálo pleněny, až zpustly. Proto prodal Jan z Lomnice své panství olomouckému biskupovi Pavlovi z Milčína. Páni z Milčína drželi rájecké zboží až do roku 1464, pak ho vlastnili Bohuš a Petr z Drnovic, kteří byli dobrými hospodáři. Po Bohušově smrti připadl Rájec jeho nejstaršímu synovi Janu Rájeckému z Drnovic. Po smrti Jana se stal jeho bratr Bernat majorátním pánem. Bernat zemřel roku 1600 bez poslední vůle. Po jeho smrti zdědily panství jeho sestry Kateřina a Johanka. Kateřina, provdaná za Hanuše Zdislava, dědila rájecké panství. Po smrti Kateřiny připadlo panství Hanušovi, který se oženil s Alžbětou Salmovou. Za zmatků třicetileté války se dostal Rájec Janu hraběti Werdeberkovi a roku 1640 přešel do rukou rodiny Pazmanské.

Švédové prý do kraje zavlekli mor, jenž si vyžádal řadu obětí na obyvatelstvu týraném hladem.

Počátkem 17. století zde bylo 38 domů, po třicetileté válce byl 1 z nich pustý. V roce 1793 zde bylo 100 domů a 660 obyvatel.[4]

Historie Jestřebí

Nejstarší dějiny Jestřebí nejsou známy. Svým jménem se Jestřebí objevuje poprvé v záznamech z roku 1371, kdy patřilo ještě k Bořitovu. Roku 1597 přešlo Jestřebí se svým panstvím černohorským rodu Lichtenštejnů. Špatně se vedlo obyvatelstvu, kdy do kraje vtrhli po roce 1642 Švédové. Hlad a mor se v obci často vyskytovaly. V roce 1719 se Jestřebí dostalo do majetku rodiny Auerspergů. V roce 1796 přišlo Jestřebí s černohorským panstvím do vlastnictví rodiny Schulugů z Rastenfeldu. Roku 1830 se majiteli Jestřebí stali páni z Geislernu. Hospodářské poměry se v té době zlepšily. Od roku 1842–1848 byl rod Turkheimů majitelem Jestřebí.

Počátkem 17. století zde bylo 20 domů, po třicetileté válce bylo z nich 8 pustých. V roce 1793 zde bylo 31 domů a 174 obyvatel.[5]

Obyvatelstvo

Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 3 565 občanů se stálým bydlištěm.[6] K prvnímu lednu 2020 obec čítala 3 749 obyvatel.[7] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla roku 2008, kdy čítala 3770 obyvatel.[8]

Obyvatelstvo Ostrova u Macochy dle sčítání lidu od roku 1910[8]
1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2020
2911 3006 3251 3300 3247 3121 3577 3554 3616 3645 3749

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rájci-Jestřebí.
Kostel Všech svatých

Historické budovy

Nádraží
Železniční stanice Rájec-Jestřebí

Železniční stanice Rájec-Jestřebí se nachází na trati Brno – Česká Třebová uprostřed Rájce-Jestřebí.

Při zahájení dopravy na trati Brno – Česká Třebová v roce 1849 byla na místě současné stanice postavena dřevěná budova a skladiště. Ty byly později nahrazeny kamennými. Přestože stanice ležela v katastru obce Jestřebí, byla stanice do roku 1920 pojmenována po obci Rájec. Do roku 1924 se název změnil na Rájec na Moravě a do roku 1926 na Rájec nad Svitavou. Definitivní název Rájec-Jestřebí stanice obdržela v roce 1926 a nese jej až dodnes. Na budově je od roku 1946 pamětní deska, připomínající zaměstnance státních drah Františka Nečase, který byl popraven ve Vratislavi v roce 1944. V roce 2003 byla stará nádražní budova odstraněna a postavena nová. Je zde také rušná křižovatka turistických cest (Černá Hora-Petrovice-Sloup), neboť v těsné blízkosti leží autobusové nádraží.

Samospráva

V letech 2006 až 2014 byl starostou Pavel Perout (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byla do této funkce zvolena Romana Synakieviczová (SNK Za rozvoj města).[9]

Osobnosti

Příroda

Město je obklopeno lesy, které jsou protkány turistickými stezkami a cyklostezkami, východně od něj leží CHKO Moravský kras.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  4. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 155.
  5. KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 103.
  6. KURZY.CZ. Rájec-Jestřebí, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online. (česky)
  7. Počty obyvatel obcí k 1.1.2020 [online]. Praha: Český statistický úřad (ČSÚ), 30.04.2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
  8. Obec Rájec-Jestřebí Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
  9. CHARVÁT, Jan. Perout na rájecké radnici končí. Starostkou je Synakieviczová. Blanenský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-08]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.