Jeskyně Ve štole

Jeskyně Ve štole neboli Třesínská jeskyně, ojediněle též Jeskyně U Robinsona, se nachází na území přírodní památky Třesín v okrese Olomouc ve stejnojmenném kraji. Třesínská jeskyně – jeskyně Ve štole představuje horizontální jeskynní systém, který je prozatím znám ve dvou úrovních, propojených vertikálními spojkami. V podstatě se jedná o izolovaný úsek rozsáhlého jeskynního systému, který probíhá rovnoběžně s podélnou osou třesínského hřbetu ve směru západoseverozápad – východojihovýchod.[1] Poblíž mostu, kterým překlenuje potok Rachavku silnice II/635, vedoucí z Litovle do Loštic, se nacházejí skryté ponory, které přivádějí vodu do dosud neznámých spodních úrovní jeskynního systému pod Třesínem. Tato voda pak odtéká pod masívem Třesína k Řimickým vyvěračkám v údolí Moravy a také ke krasovým pramenům Čerlinka u Litovle.

Jeskyně Ve štole
Informační tabule u vstupu do štoly
Údaje o jeskyni
StátČesko Česko
MístoMěník, Okres Olomouc
Zeměpisné souřadnice49°42′18,07″ s. š., 16°59′52,67″ v. d.
Délkaodkryto cca 120 metrů
Datum objevu1969
Geologievápenec
Datum zpřístupněnínepřístupná, od roku 1992 přístupná pouze pro pacienty léčebny v rámci speleoterapie
PřístupVpravo od silnice II/635 za hájovnou U Robinsona, cca 250 m od autobusové zastávky Bílá Lhota, Hradečná, rozc.
Památkový statussoučást Přírodní památky Třesín
Jeskyně Ve štole
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie a geologie

Jeskyně Ve štole se nachází na katastrálním území Měník, které administrativně přináleží k obci Bílá Lhota. Vchod do Třesínské jeskyně leží zhruba 1 300 metrů vzdušnou čarou směrem na západ od vstupu do Mladečských jeskyní (národní přírodní památka Třesín).[2] Z geomorfologického hlediska se jeskyně nacházejí na území Bouzovské vrchoviny, která je podcelkem Zábřežské vrchoviny.

Štola, která vede do nitra jeskynního systému, ve své úvodní části prochází sprašemi a svahovými sedimenty. Místy se zde vyskytují sedimenty fluviálního původu (písky a štěrky). Na stěnách a na stropě štoly byly odkryty místy velmi silně zkrasovatělé vápence, v severní části štoly se vyskytují vápence a břidlice.[1]

Historie

Třesínská jeskyně byla objevena v 60. letech 20. století, kdy do nitra vrchu Třesína byla ražena štola za účelem průzkumu zdejšího ložiska vápence a jeho využití pro výrobu cementu. Ústí štoly se nachází v údolí potoka Rachavky v nadmořské výšce cca 266 m v sousedství hájovny U Robinsona,[3] zhruba 300 metrů jižně od vrcholu Třesína (344,6 m n. m.). Štola byla zpočátku ražena severozápadním směrem v délce cca 200 metrů, po proniknutí do jeskynního systému se obrátila v délce asi 15 metrů k východu a poté bylo vyraženo dalších zhruba 110 metrů v nitru Třesína směrem k severoseverozápadu.[1] Opuštěných podzemních prostor se posléze ujali členové České speleologické společnosti, kteří vyklidili zavalenou přístupovou štolu, zpřístupnili části jeskynního systému a zavedli sem elektrické osvětlení. Ústřední odborná komise pro speleoterapii při České speleologické společnosti zde následně ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Olomouci začala provozovat experimentální speleoterapeutickou léčbu dětí, trpících astmatem. V roce 1992 bylo zřízeno nestátní zdravotnické zařízení pro děti od 3 do 15 let se sídlem ve Vojtěchově. Jeskyně Ve štole je spolu s Císařskou jeskyní poblíž Ostrova u Macochy a štolami ve Zlatých Horách jedním ze tří míst v České republice, kde je praktikována speleoterapie.[4][5]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. ZIMÁK, Jiří. Geologické exkurze po Olomoucku. Trasa č. 4: Mladeč - Měrotín [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
  2. Oblast Třesína na turistické verzi mapy.cz
  3. Seznam. U Robinsona [online]. mapy.cz [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
  4. SKOŘEPA, Hynek. Zajímavosti z historie a současnosti speleoterapie. Speleoterapie v České republice [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.
  5. Z ozdravoven mizí děti [online]. Český rozhlas Radiožurnál, 2009-07-08 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.