Jenský kodex

Jenský kodex (latinsky Antithesis Christi et Antichristi) je bohatě iluminovaný český rukopis z konce středověku. Kniha byla po staletí uchovávána v Jeně. V roce 1951 ji prezident NDR Wilhelm Pieck předal Klementu Gottwaldovi jako státní dar Československu.[1] Je uchovávána ve sbírce rukopisů Knihovny Národního muzea, výjimečně byla vystavena na Pražském hradě v březnu 2010.[2] V roce 2009 vyšla faksimile kodexu.[1]

Jenský kodex
Knihovna Národního muzea, Praha IV.B.24
Upálení Mistra Jana Husa, fol. 38r
Typ	kodex
Doba vzniku	1490-1510
Jazyk	čeština, latina
Písař	Bohuslav z Čechtic
Iluminátor	Janíček Zmilelý z Písku
Objednavatel	Bohuslav z Čechtic
Psací látka	papír, pergamen
Rozsah	111 papírových folií 9 pergamenových folií
Formát	31,5 × 21,5 cm
Stav	kompletně restaurován (1985)
Písmo	bastarda (kaligrafická i nekaligrafická)
Obsah	teologické traktáty
Iluminace	122 iluminací
Předloha	nedochovaná
Bývalý majitel	Univerzitní knihovna, Jena

Kodex obsahuje různé texty v češtině a latině na křesťansko-filosofická a husitská témata. Skládá se z několika rukopisů a jednoho prvotisku na 111 papírových a 9 pergamenových listech se 122 iluminacemi,[2] jejichž autorem je asi převážně Janíček Zmilelý z Písku.[3] Známé jsou zejména ilustrace zobrazující motivy z husitských dějin, jako např. upálení Jana Husa (38r), heslo „Veritas vincit“ (česky Pravda vítězí) vedle kalichu (56r) či slepý Jan Žižka v čele vojsk (76r), který se v upravené podobě objevil po roce 1970 na československé dvacetikoruně.[2] Tendence díla je prohusitská (protikatolická), což se ostře projevuje v některých iluminacích, např. křižáci s nabodnutým dětským tělíčkem (56r), kardinál korunuje nevěstku papežskou tiárou (70r) nebo kněz vraždí své dítě (77r).

O kodexu byl v roce 1954 natočen jedenáctiminutový dokumentární film.[4]