Inkunábule

Inkunábule (z latinského in cunabulis, tj. „v kolébce“), česky prvotisk, je označení používané pro nejstarší tištěná díla pocházející z Evropy z časového období mezi vynálezem knihtisku, tj. tisku s pohyblivými literami (kolem roku 1450) a koncem 15. století. Pro tyto knihy je charakteristické použití zvláštních liter, v některých případech dokonce byly zhotovovány sady liter zvlášť pro každou knihu. Za vynálezce knihtisku je pokládán Johannes Gutenberg, který roku 1455 vytiskl v Mohuči tzv. 42řádkovou Bibli.

První stránka Gutenbergovy bible z roku 1455

V českých zemích

Za kolébku českého knihtisku se považuje Plzeň, kde byla roku 1476 vytištěna Statuta Arnošta z Pardubic. Knihy však byly na našem území tištěny asi už roku 1473, snad kočovnými tiskaři. Dříve byla za nejstarší tisk považována Kronika trojánská kladená do roku 1468,[1] nicméně dnes převládá názor, že byla vytištěna později. Roku 1479 vyšel v Praze Nový zákon, 1488 tzv. Pražská bible.

V Čechách vznikaly především české knihy, na Moravě zejména knihy v latině. Na Moravě vznikla první tiskárna v Brně v roce 1486 pod vedením Konráda Stahela a Matyáše Preinleina.

Tisky po roce 1500

V dějinách knihtisku se zpravidla striktně rozlišuje mezi inkunábulemi (tisky tištěné do 31. prosince 1500) a staré tisky (od 1. ledna 1501 do 31. prosince 1800), nicméně v praxi byl vývoj o poznání plynulejší, proto se užívají další označení pro tisky těsně po roce 1500 a to buď postinkunábule, nebo paleotypy, horní hranice pro tyto přechodné tisky se pohybuje od roku 1520 do 1550.

Sbírky

Přehled o inkunábulích a jejich uložení podávají především dva souhrnné katalogy Gesamtkatalog der Wiegendrucke (zpracovávaný již od roku 1925) a Incunabula Short Title Catalogue. Největší sbírku inkunábulí (téměř 20 000 exemplářů) schraňuje Bavorská státní knihovna v Mnichově, dále British Library v Londýně, Bibliothèque nationale v Paříži (přes 12 000) a Vatikánská knihovna v Římě (8 000). Provenienčně českým inkunábulím se věnuje první díl Knihopisu, přičemž v Česku se největší sbírka (4 200 prvotisků) nachází v Národní knihovně ČR v Praze.

Grafy a mapa
  • Produkce tištěných knih do roku 1800[2]
  • Tiskárny v 15. století[3]
  • Rozložení prvotisků podle oblastí[3]
  • Rozložení prvotisků podle jazyka[3]

Odkazy

Reference
  1. Voit, Petr: Encyklopedie knihy. Praha 2006, s. 501–503; podrobná argumentace Urbánková, Emma: Nejstarší prvotisky českého původu, In: Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory (ed. Šmahel, František). Academia : Praha 1970, s. 15–59.
  2. Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2)
  3. Incunabula Short Title Catalogue, navštíveno 2. 3. 2011

Literatura
  • V. Dokoupil, Bibliografie města Brna 1. Prvotisky. Brno 1974
  • Knihopis československých tisků I. Prvotisky. Praha 1925
  • Šimáková – Vrchotka, Katalog prvotisků Knihovny Národního muzea v Praze. Praha 2001
  • Z. Tobolka, Český slovník bibliografický I. České prvotisky. Praha 1910
  • E. Urbánková, Knihopis českých a slovenských tisků I. Dodatky. Prvotisky. Praha 1994
  • P. Voit, Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Libri, Praha 2006. ISBN 80-7277-312-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.