Jehošua Bar-Hillel

Narodil se jako Oscar Westreich ve Vídni, vyrůstal v Berlíně. V roce 1933 emigroval do Palestiny s mládežnickým hnutím Bnej Akiva, a na krátkou dobu se připojil ke kibucu Tirat Cvi. Po té se usadil v Jeruzalémě a oženil se s Šulamit. Během druhé světové války sloužil v Židovské brigádě britské armády. Bojoval rovněž s Haganou, během První arabsko-izraelské války (tj. v Izraeli: Války za nezávislost) přišel o oko.

Doktorát filozofie (PhD.) získal na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde studoval také matematiku u Abrahama Fraenkela, s nímž posléze jako spoluautor publikoval dílo věnované teorii množin Foundations of Set Theory (1958, 1973).

Bar-Hillel byl nejvýznamnějším žákem Rudolfa Carnapa, jehož Logical Syntax of Language (resp. Logische Syntax der Sprache) ho velmi ovlivnila. S Carnapem si začal dopisovat ve čtyřicátých letech, což vedlo v roce 1950 k postgraduálnímu studiu na Chicagské univerzitě pod Carnapovým vedením, a v roce 1952 k jeho spolupráci na Carnapově knize An Outline of the Theory of Semantic Information. Potom získal pozici na MIT (Massachusettském technologickém institutu), odkud odešel v roce 1953 těsně před příchodem Noama Chomského. Na MIT byl Bar-Hillel poprvé pověřen akademickou prací na plný úvazek v oblasti strojového překladu, v rámci tohoto úkolu se nejprve snažil tento výzkum všemožně propagovat, organizoval první mezinárodní konferenci o strojovém překladu v roce 1952. Později však vyjádřil pochybnosti o tom, zda je univerzální plně automatický a vysoce kvalitní strojový překlad vůbec uskutečnitelný.[1] Byl rovněž průkopníkem v oblasti tzv. Information Retrieval (získávání informací).

V roce 1953 se připojil k Oddělení filosofie na Hebrejské univerzitě, kde učil až do své smrti. Jeho vyučování a dílo silně ovlivnilo celou generaci izraelskách filosofů a lingvistů, včetně Asy Kašera a Avišaje Margalita. V roce 1953 založil skupinu algebraické a počítačové lingvistiky, a v roce 1961 se podílel na důkaze lemmatu o vkládání (pumping lemma) pro bezkontextové jazyky (někdy nazývaném Bar-Hillelovo lemma). Zasloužil se o to, aby bylo na Hebrejské univerzitě založeno Oddělení filosofie vědy. Od roku 1966 do roku 1968 předsedal Mezinárodní asociaci pro logiku, metodologii a filosofii vědy.

Jeho dcera Maja Bar-Hillel je kognitivní psycholožka na Hebrejské univerzitě, je známa svou spoluprací s Amosem Tverským a svou kritikou tzv. biblického kódu. Jeho druhá dcera, Mira Bar-Hillel je korespondentkou londýnského listu Evening Standard. Jeho vnučka, Gili Bar-Hillel, je hebrejskou překladatelkou Harryho Pottera.

• Language and Information: Selected Essays on their Theory and Application, Addison-Wesley Publishing Company, Reading, Mass., London; The Jerusalem Academic Press, Jerusalem, 1964.
• Aspects of Language: Essays in Philosophy of Language, Linguistic Philosophy, and Methodology of Linguistics, The Magnes Press, Jerusalem, and North-Holland Publishing Company, Amsterdam, 1970.
• Mathematical Logic and Foundations of Set Theory: Proceedings of an International Colloquium Held under the Auspices of the Israel Academy of Sciences and Humanities. Amsterdam: North-Holland, 1970, 145 s. (editor)
• Pragmatics of Natural Languages. Dordrecht: Reidel, c1971, vi, 231 s. ISBN 9027701946 (editor)
• Foundations of Set Theory, Second revised edition, North-Holland Publishing Company, Amsterdam, 1973 (Společně s A. A. Fraenkelem, A. Levym a D. van Dalenem; první vydání: 1958)