Jedlicze
Jedlicze je město v okrese Krosno v polském Podkarpatském vojvodství. Žije zde přibližně 5 800[2] obyvatel. U města sídlí ropná rafinerie.
Jedlicze | |
---|---|
Kostel v Jedliczi | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°42′59″ s. š., 21°38′44″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Podkarpatské |
Okres | Krosno |
Gmina | Jedlicze |
Jedlicze | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,6 km² |
Počet obyvatel | 5 788 (2012[1]) |
Hustota zalidnění | 546 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Jolanta Urbanik |
Vznik | XV. století 1768 (městská práva) |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Rynek 6 38-460 Jedlicze |
Telefonní předvolba | +48 13 |
PSČ | 38-460 |
Označení vozidel | RKR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Jedlicze leží v jihovýchodním Polsku, asi 35 kilometrů severně od hranic se Slovenskem a asi 80 kilometrů západně od hranic s Ukrajinou. Městem protéká říčka Jasiołka, pravostranný přítok řeky Wisłoka.
Jedlicze má tři místní části (polsky osiedle): Jedlicze-Centrum, Jedlicze-Męcinka, Jedlicze-Borek.[3]
K městsko-vesnické gmině (polsky gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Jedlicze následujících deset obcí se starostenstvími:
- Chlebna
- Długie
- Dobieszyn
- Jaszczew
- Moderówka
- Piotrówka
- Podniebyle
- Poręby
- Potok
- Żarnowiec
Historie
Osídlení Jedlicze pochází z konce 14. století, první písemná zmínka je z roku 1409[4] nebo 1410.[5] Jméno pochází ze slovanského slova jedla (jedle). V roce 1410 bojoval místní šoltys Piotr z Jedlicze v bitvě u Grunwaldu. Až do poloviny 16. století patřila Jedlicze šlechtickým rodům Mleczko a Baczalski. V roce 1657 byla obec vypleněna transylvánskými vojsky během švédské invaze.
Koncem 17. století získal obec rod Wielowiejski, který se neúspěšně pokoušel obci získat městská práva. Městská práva Jedliczi udělil v roce 1768 král Stanislav II., včetně práva pořádat pětkrát ročně jarmark. Poblíž města se 5. dubna 1770 střetla polská vojska Barské konfederace (svazku polské šlechty proti králi Stanislavu Augustovi Poniatowskému a Rusku) a ruská vojska.
Jako výsledek prvního dělení Polska v roce 1772, byla Jedlicze anektována Habsburskou monarchií, a zůstala součástí rakouské Haliče až do roku 1918. V roce 1884, obec, kterou rakouské úřady (jako mnoho jiných) zbavily městských práv, získala železniční spojení s městy Stróże a Zagórz. V letech 1899–1902 zde byla vybudována velká ropná rafinerie.[6] Vesnice zůstala v soukromém vlastnictví až do 20. let 20. století, posledním vlastníkem byl Walerian Stawiarski. V roce 1925 zde žilo asi 800 obyvatel.[7]
Jednotky Wehrmachtu do města vtrhly 8. září 1939 a zůstaly zde až do ledna 1945, kdy do Jedlicze přišla Rudá armáda. Během druhé světové války byla místní židovská komunita za holokaustu zdecimována. V roce 1942 Němci zlikvidovali zdejší ghetto, asi 200 Židů odvezli do obce Warzyce. 25. února 1942 uvěznilo krakovské Gestapo několik příslušníků polského odboje v paláci Stawiarski.
V roce 1944 bylo 22 mužů zastřeleno jako součást odplaty za zabití policejního důstojníka. Těla obětí byla ponechána dva dny na silnici jako výstraha obyvatelstvu, poté byla pohřbena v hromadném hrobě na silnici do obce Długie. Ve městě působila Zemská armáda, jejíž místní jednotka v dubnu 1943 napadla výcvikovou školu ukrajinských pronacistických jednotek.
Jedlicze znovu získala status města v roce 1967.
Památky
Mezi nejznámějšími památkami ve městě jsou novogotický kostel z roku 1925, palác Stawiarski a přilehlý park nebo novogotická hřbitovní kaple z roku 1864. Jsou zde pohřbeny dvě dcery spisovatelky Marie Konopnicke – Laura Pytlinska (zemřela 1935) a Zofia Mickiewiczowa (zemřela 1956). V blízké vesnici Zarnowiec stojí panské sídlo z 18. století, které spisovatelce patřilo. Od roku v něm sídlí Muzeum Marie Konopnicke.
Doprava
Severně od města vede Droga krajowa 28 ze směru Jasło do Krosna. Stejná města spojuje i železniční trať na níž leží nádraží Jedlicze, dalšími přímé spojení je kromě jiných do Sanoku. Do Jedlicze zajíždí i tři linky krosenské MHD. Nejbližší mezinárodní letiště Rzeszów-Jasionka je vzdáleno asi 50 kilometrů severně od města.
Významné osobnosti
- kpt. Stanisław Betlej (1910–1945) – příslušník AK, zemřel hrdinskou smrtí při útoku na německý bunkr nad řekou Schwarzer Schöps
- Ryszard Bożek (* 1963, Jedlicze) – redemptorista, bývalý rektor semináře v Tuchówě
- Tadeusz Buczek (1904-1940) – lékař a voják, oběť Katyňského masakru
- Wojciech Gęsiak (* 1954, Jedlicze) – architekt
- gen. Jan Hempel – pochován v Jedliczi, zemřel za záhadných okolností na lovu v blízké obci Potoku w 1932.
- Stanisław Kochanek (1905–1995) – sochař, řezbář, malíř a karikaturista, narozen v Jedliczi, zemřel v Krosně
- Sławomir Peszko (* 1985) – polský fotbalový reprezentant
- Wojciech Smarzowski (* 1965) – polský režisér filmů a seriálů („Wesele”, „Dom zły”, „BrzydUla”)
- Jan Such (* 1948, Jedlicze) – polský volejbalový hráč a trenér, olympionik (Mnichov, 1972), účastník Světového poháru
- Tytus Trzecieski († 1878) – polský šlechtic, filozof, ropný průmyslník; pohřben v Jedliczi.
- Kasper Wojnar (1871-1948) – voják, knihkupec, publicista, aktivista za nezávislost
Galerie
- Kostel sv. Antonína z Padovy
- Palác Stawiarski
- Hřbitovní kaple
- Rafinerie Jedlicze
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jedlicze na anglické Wikipedii a Jedlicze na německé Wikipedii.
- Strona gminy - demografia [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-16. (polsky)
- Dostupné online.
- BIP gminy
- JEDLICZE, miasto w woj. krośnieńskim. Nazwa notowana w 1409 r. w: Kazimierz Rymut, „Nazwy miast Polski”, 1987, s. 94.
- staramapa.szukacz.pl, „Jedlicze - Informacje dodatkowe“, (polsky), 2016-06-08
- Podle stránek gminy[nedostupný zdroj] v roce 1899, podle szukacz.pl a stránky partnerské obce Archivováno 11. 8. 2004 na Wayback Machine již v roce 1883
- Weové stránky gminy Archivováno 18. 8. 2011 na Wayback Machine, (polsky), 2016-06-08
- Stránky Mallersdorf-Pfaffenberg, „Partnerstädte“ Archivováno 11. 8. 2004 na Wayback Machine, (německy), 2016-06-08
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedlicze na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Historie Židovské komunity v Jedliczi