Jeanne Moreau

Byla dcerou britské tanečnice a francouzského barmana. Když jí bylo 11 let, rodiče se rozvedli. Od roku 1946 studovala na pařížské konzervatoři Conservatoire national supérieur d'art dramatique a už v letech 1948-1952 hrála v divadle Comédie-Française. V roce 1952 odešla do experimentálního Théâtre National Populaire, ale působila i na jiných scénách, včetně Broadwaye.

V 50. letech získala několik divadelních cen. K nejoceňovanějším patřily její role v Pygmalionu G. B. Shawa a v Pekelném stroji Jeana Cocteaua z roku 1954.

V roce 1948 debutovala též ve filmu. Po menších rolích, jako byl např. snímek Nesahejte na prachy s Jeanem Gabinem z roku 1953, měla první větší úspěch ve filmech Výtah na popraviště (1957) a Milenci (1958) v režii Louise Malle a postupně se prosadila jako významná filmová herečka.

Zejména v 60. letech následovaly četné hlavní role ve francouzských i mezinárodních produkcích mnoha významných režisérů, jako například Michelangelo Antonioni (Noc), Orson Welles (Proces), Luis Buñuel (Deník komorné), François Truffaut (Nevěsta byla v černém), Roger Vadim (Nebezpečné známosti), Tony Richardson (Slečna učitelka) nebo Peter Brook (Moderato Cantabile). Velkou proslulost získala rolí Cathérine v Truffautově filmu Jules a Jim z roku 1962, kterou lze v její filmografii považovat za významnou.

V dalších letech spolupracovala například v roku 1982 s Rainerem Fassbinderem ve filmu Querelle nebo s Wimem Wendersem ve snímku Až na konec světa z roku 1991.

Souběžně s filmovou tvorbou i nadále hrála v divadle. Na dvou filmech se podílela jako režisérka. Ve Francii je populární též jako zpěvačka a v roce 1964 získala cenu Grand Prix du Disque.

Byla dvakrát vdaná. Z prvního manželství (1949–1951) s hercem Jean-Louisem Richardem se narodil syn Jérôme Duvon, který se stal úspěšným malířem. V letech 1977–1980 byla provdána za režiséra Williama Friedkina.