Jeanine Áñezová

Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šestnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk,[6] ti přitom v Bolívií tvoří 41 % populace a ve velkém podporovali právě Moralese, jakožto prvního domorodého prezidenta.[7] Později byli do funkce uvedeni dva domorodí ministři.[6] Jako svůj cíl Áñezová uvedla „znovuvybudování demokracie“. Během svého ročního působení ve funkci se věnovala problematice domácího násilí na ženách,[8] nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách a vládních institucích (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám),[9][10] implementovala řadu neoliberálních opatření,[11] které stály v přímém kontrastu k Moralesově levicové politice, snížila daně velkým korporacím, neúspěšně se snažila zprivatizovat státní energetickou společnost Elfec[12] a pokusila se zvrátit Moralesovu antiimperialistickou politiku, v rámci čehož rozvázala diplomatické styky s Nikaraguou, Kubou, Venezuelou a Íránem.[13][14] Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře Che Guevary, přičemž vzdala hold bolivijským vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.[15]

V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky The Washington Post napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo podle národního ombudsmana a lidskoprávních organizací minimálně 31 mrtvých.“[16] Deník odkazoval na události z listopadu 2019, kdy Áñezová vyhlásila kampaň na „stabilizaci společnosti“, v rámci které policie a armáda násilně zakročila proti demonstrantům poblíž měst Sacaba a Senkata. The New York Times v červnu 2020 uvedly, že Áñezina vláda „perzekuovala podporovatele bývalého prezidenta, potlačovala disent a pracovala na trvalém upevnění své moci“.[17]

V prezidentských volbách, které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil s 55 % levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády Luis Arce. Áñezová zprvu neměla v úmyslu se voleb účastnit, koncem ledna 2020 nicméně nečekaně ohlásila svou kandidaturu.[18] Tu později stáhla po řadě neuspokojivých předvoleních průzkumů.[19] V březnu 2021 byl bolivijskou vládou na Áñezovou vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila za terorismus a vzpouru a je podezřelá z pořádání převratu proti Moralesovi. Áñezová své zatčení označila za politické pronásledování.[20][21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanine Áñez na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeanine Áñezová na Wikimedia Commons