Jean Verdier

Jean Verdier studoval teologii a filozofii v kněžském semináři v Rodezu. Dne 9. dubna 1887 byl vysvěcen na kněže a poté vyučoval na semináři v Périgueux, který v letech 1898–1912 vedl. V letech 1912–1920 působil na teologické fakultě Pařížské univerzity a byl představitelem Séminaire des Carmes. V roce 1923 byl jmenován čestným kanovníkem u katedrály Notre-Dame a v letech 1926–1929 vedl její kongregaci. V roce 1929 byl jmenován generálním vikářem Pařížské arcidiecéze a apoštolským protonotářem. V témže roce se stal pařížským arcibiskupem.

Papež Pius XI. ho rovněž 16. prosince 1929 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u baziliky Santa Balbina.

V roce 1931 zahájil projekt nazvaný Œuvre des Chantiers du Cardinal (Kardinálova stavební díla), při kterém bylo v následujících letech založeno mnoho nových kostelů a farností v Paříži a jejím okolí.

V červnu 1935 byl vyslán jako papežský legát na První celostátní sjezd katolíků československých.[1]

Po vytvoření levicové vlády Léona Bluma v červnu 1936 kardinál vydal tiskovou zprávu, která způsobila rozruch, neboť vyzývala k sociálnímu smíru a zanechání zášti kvůli politickým nebo sociálním preferencím. Toto prohlášení uvítala levice a kardinál Pacelli tlumočil arcibiskupovi blahopřejný dopis od papeže.

Po křišťálové noci v listopadu 1938 arcibiskup vydal veřejný dopis společně s arcibiskupy v Mechelenu a Miláně, v němž kritizovali zabíjení a odsoudili „fatální výsledek rasistické teorie v Německu“.[2]

Jean Verdier zemřel v Paříži 9. dubna 1940 a byl pochován v katedrále Notre-Dame.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Verdier (archevêque) na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Verdier na Wikimedia Commons
• (anglicky) Základní biografické údaje