Kongregace

Kongregace (z latinského congregare – shromáždit, odvozenéhoo od slov con – společně, a grex, stádo, hejno, zástup lidí) označuje:

• sdružení více samostatných klášterů jednoho řádu (např. Beuronská kongregace benediktinských klášterů);
• novější řeholní nebo jiná náboženská společnost (od 17. století – řeholní kongregace);
• shromáždění, sjezd, sbor, denominace, kapitula, zasedání, valná hromada, výbor:
  • Kongregace (křesťanský sbor)
  • Kongregace (židovství)
  • kongregace, poradní sbory na britských univerzitách
• úřad římské kurie, obdoba ministerstva – kongregace (římská kurie):
  • Kongregace pro nauku víry, dříve Posvátné oficium ještě před tím Římská inkvizice;
  • Kongregace pro východní církve;
  • Kongregace pro bohoslužbu a svátosti;
  • Kongregace pro svatořečení;
  • Kongregace pro evangelizaci národů;
  • Kongregace pro biskupy;
  • Kongregace pro klérus;
  • Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života;
  • Kongregace pro katolickou výchovu.
• součást názvu římskokatolických orgánů
  • generální kongregace kardinálského kolegia (generální kongregace kardinálů) – orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance, a kterého se musí účastnit všichni kardinálové, kterým v tom nebrání právní překážky; pro kardinály bez volebního práva (starší 80 let) je účast nepovinná.[1] Viz Kardinálské kolegium.
  • mimořádná kongregace kardinálského kolegia (mimořádná kongregace kardinálů) – čtyřčlenný výkonný orgán, který v omezeném rozsahu řídí římskokatolickou církev v době sedisvakance v době mezi generálními kongregacemi. Členy jsou kardinálové-komorníci svaté římské církve a tři kardinálové-asistenti losovaní generální kongregací z kardinálů oprávněných volit vždy na období tří dnů.[1]
  • generální kongregace koncilu,[2] česky též všeobecná kongregace, všeobecné shromáždění: plenární zasedání ekumenického koncilu
  • generální kongregace Tovaryšstva Ježíšova – nejvyšší orgán Tovaryšstva Ježíšova, konaný nepravidelně podle potřeby, který se sešel např. v letech 1983 (33.), 1995 (34.) a 2008 (35.) a může například volit generálního představeného nebo vydávat zákony řádu (dekrety).[3]
  • kongregace prokurátorů Tovaryšstva Ježíšova, shromáždění zvolených zástupců jezuitských provincií z celého světa, konané pravidelně jednou za 4 roky, hodnotící stav řádu a oprávněné svolat generální kongregaci[4]
  • provinční kongregace Tovaryšstva Ježíšova, obdobný orgán na úrovni provincií
• kongregace (geologie), charakteristický společný výskyt určité kombinace fosilních biologických druhů v hornině, obdoba biocenózy