Jaroslav Václav Vacek

Jaroslav Václav Vacek (27. března 1865 Jindřichův Hradec[1]19. června 1935 Teplá[2]) byl český kněz, hudební skladatel a spisovatel.

Jaroslav Václav Vacek
Základní informace
Jinak zvanýMilenov
Narození27. března 1865
Jindřichův Hradec
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. června 1935 (ve věku 70 let)
Teplá
Československo Československo
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, učitel, varhaník, muzikolog, katolický kněz, kněz, knihovník a archivář
Nástrojevarhany
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otec skladatele byl varhaník, ředitel kůru a bývalý vojenský kapelník František Karel Vacek. U něho získal hudební základy, ale otec brzy zemřel. Dalšího hudebního vzdělávání se ujal bývalý dvorní rada z Hierschů, který žil v Jindřichově Hradci na odpočinku a byl výborný houslista.

Po maturitě na gymnáziu vstoupil do řádu premonstrátů v klášteře v Teplé. Studoval teologii, nejprve v Teplé a studia dokončil v Innsbrucku, kde byl také 6. srpna 1888 vysvěcen na kněze. Stal se katechetou na gymnáziu v Doupově a varhaníkem tepelského kláštera. V roce 1900 byl povolán zcela do kláštera a jmenován kantorem, učitelem sborového zpěvu a druhým knihovníkem. V té době dal tamější opat Dr. Gilbert Helmer postavit novou budovu knihovny a Vacek byl pověřen nejen stěhováním, ale novou úplnou katalogizací knihovny a uspořádáním hudebního archivu. Při té příležitosti objevil vzácné rukopisy z 15. století, Husův výklad Otčenáše a neznámé vánoční písně českého humanisty 16. století Petra Codicilla. V této funkci setrval po více než 30 let, až do roku 1933, kdy se knihovnictví i řízení chrámového zpěvu ze zdravotních důvodů vzdal. Vzácné sbírky i knihovna byly v roce 1950 zásahem komunistické moci v rámci Akce K dílem rozptýleny a dílem zcela zničeny.

Ve skladbě byl Vacek samouk, nicméně vlastní pílí dosáhl pozoruhodných výsledků. Své první skladby vydal vlastním nákladem, později však vycházely v přílohách časopisů Česká hudba, Zlatá Praha a Cyril. Řada prací zůstala v rukopise. Kromě skladatelské činnosti byl činný i literárně. Publikoval životopisné studie českých i světových hudebníků a výsledky své badatelské činnosti v tepelském klášteře. Písemná pozůstalost skladatele je uložena v Památníku národního písemnictví v Praze, v Archivu města Plzně a ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci.

Jeho práce se dočkala řady ocenění. Roku 1904 byl vyznamenán rytířským křížem bulharského řádu pro civilní zásluhy. V roce 1922 byl jmenován arcibiskupským notářem a roku 1925 čestným členem pěvecké jednoty „Čech” v Plzni. V témže roce byl vyznamenán diplomem uznání díku „Národní jednoty severočeské” za obětavou a účinnou spolupráci a roku 1930 byl jmenován dopisujícím členem Masarykovy akademie práce. Byl rovněž oceněn čestným členstvím Klubu skladatelů v Plzni.

Dílo

Chrámové skladby

Klášter Teplá
  • Missa in honorem S. Angeli Custodis pro spojené mužské a ženské hlasy s průvodem varhan
  • Missa in honorem B. Hroznatae pro smíšený sbor bez varhan
  • Vánoční offertorium „Laetentur coeli“
  • Svatodušní ofertorium „Potvrdiž toho, ó Bože“
  • Litanie lauretanae pro mužský a ženský sbor bez varhan
  • Dum aurora (mužský sbor)
  • Modlitba za vlast pro zpěv a varhany
  • Ave Maria pro smíšený sbor
  • 3 písně k májové pobožnosti s průvodem varhan
  • 4 Pange lingua pro smíšený a mužský sbor
  • Pohřební sbor „Bože, Bože”
  • Responsoria sv. Týdne
  • Vánoční píseň Petra Codicilla, podle nalezeného v archivu Tepelském rukopisu harmonisoval a pro 1 hlas, varhany, trubku a tympany upravil
  • Hymnus B. Hroznatae pro zpěv a varhany
  • Dorický hymnus

Orchestrální skladby

  • Legenda
  • 2 pochody
  • Lochotínská pohádka
  • Serenáda
  • Zvonečková královna
  • 3 suity

Komorní skladby

  • Žofínská ukolébavka (septet)
  • Z mé domoviny (kvintet)
  • Lesní pohádky (kvartet)
  • Zingaresca (kvartet)
  • Pohádka máje (kvartet)
  • Kvartet g-moll
  • Andante religioso pro 4 violoncella
  • Berceuse pro klavír, housle a violoncello
  • Loutky, Gavotta, Hroznětínská dumka (smyčcová tria)
  • U mohyly bohatýra (věnováno památce hraběte Liitzowa)
  • Gruzínské melodie pro housle a klavír
  • Rozmarný menuett pro housle a klavír
  • Serenáda pro housle a klavír
  • Želivská ukolébavka pro housle a klavír
  • Romance pro violoncello a klavír
  • Phrygické melodie pro violoncello a klavír
  • Sarabanda, Barcarola, Ukolébavka pro violoncello a klavír

Varhanní skladby

  • Sonata g-moll
  • Fantasie, Toccata, Idylla, Pastorella
  • Furghetta, Riccordo et Elegia
  • Triste
  • 2 suity
  • Musetta, Pohádky o hvězdičce, Medvědák, Doloroso (psáno pro harmonium)

Písně a sbory

  • Čtyři písně v lidovém tónu: „Přiletěl větřík od jihu”, „Královna máje”, „Dudák” „Die Nacht”
  • Dvě písně v národním tónu: „Plakala” a ,Roráty”
  • Dvě písně: „V snění”, „V soumraku”
  • Čtyři mužské sbory k 60. narozeninám N. Kubáta
  • Tři mužské sbory
  • Radyně pro smíšený sbor

Melodram

  • Holoubek, na slova Erbenova pro klavír a v úpravě orchestrální

Klavírní skladby

  • V lesní samotě
  • Valse triste
  • Z dávných jar
  • Vesna se blíží
  • Rej konvalinek
  • Květinový tanec
  • Valse mignone
  • Aphorismy hudební
  • U lesních mužíčků
  • Na jezeře
  • 2 poetické obrázky
  • Menuet naší babičky
  • Dumka
  • Na jaře
  • 2 skladby
  • 2 romantické obrázky
  • Idylla
  • Barkarola
  • Ekloga
  • Mazurka
  • Burleska
  • Pochod trpaslíků
  • Smuteční pochod
  • Chrysanthémy
  • Meditace letního večera
  • Espagnoletta
  • Charleton
  • Menuet našeho dědouška
  • Ballada
  • Růžové sny
  • Motýlkové nad Nežárkou
  • Tarantella a valčík malé Růženky
  • Marche solennelle
  • Bojgar
  • Valse caprice

Literární dílo

  • Adam Václav Michna z Ostradovic, varhaník Jindřichohradecký (1914)
  • Profesor Hanuš Trneček (1914)
  • Josef Němec (1914)
  • Tympanista Klouček
  • Dr. Josef Fr. Smetana a Bedřich Smetana (1914)
  • Edvard Max Dowel (1914)
  • Stephen Heller (1914)
  • Po stopách enharmonických diésí (1914)
  • Řezáč z Hvozdova (1913)
  • Dlabač Jan Bohumír (1916)
  • Quilisma (1913)
  • O acordu prvého stupně tóniny měkké (1916)
  • O předehře, mezihře a dohře k písním duchovním (1916)
  • Direktorium chori (1916-1917)
  • Chorální rukopisy kláštera Tepelského (1919)
  • Saint Saens (1922)
  • Otokar Ševčík k 70. narozeninám (1922)

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Kateřina Šrámková: Hudební život v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce, Masarykova Univerzita Brno, 2010
  • Jana Chaloupková: Tepelský knihovník a hudební skladatel Václav Jaroslav Vacek, O. Praem. Sborník Chebského muzea 1998, s. 101-123
  • KUDRNA, Jiří. Varhanní dílo Jaroslava Václava Vacka. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2017. 54 s. Bakalářská práce.
  • Památník národního písemnictví
  • L. K.: Jaroslav Václav Vacek. Cyril, roč. 1935, č. 3–4, str. 37–39 (dostupné ZDE)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.